Viktor Preiss

"Táta byl motoristický fanda. Na železničním přejezdu urazil rám, jel dál po silnici, zatímco já s mámou jsme se ještě chvíli točili v sajdkáře na kolejích. Vzpomínáte na Prďocha ve Felliniho AMARCORDu? Ten anonymní motocyklista, to by mohl být můj otec."

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Viktora Preisse: ...Když člověk nemá motivaci, fláká se, je rekreantem života, má báječnou fyzickou i psychickou formu, není opotřebovaný. Takoví lidé jsou čerství a zachovalí. Člověk s jistou chutí žít a jistou vrozenou energií/vnitřní/si sám na sebe ovšem vymýšlí různé komplikace-a svou povinnost si někdy umocňuje na maximum./1/ ...Pokud člověk žije vnitřním životem, potom se určitou a podstatnou část života zprostředkovává sám. Vyváříme si další kategorii života, která ,,kráčí" paralelně s tím každodenním, praktickým. Pokud by se tato schopnost žit ,,dvojatě" ztenčovala, ztenčoval by se i důvod žít./2/ ...Čím dál víc zjišťuji, že si některé momenty života nedokážu vybavit. Archeologie vzpomínek, zpětné oživování-návraty. Vzpomínky se skládají z malých kamínků. Člověk je nasměrovaný ve vozíku směrem z kopce dolů, snad by chtěl u vozíku podkládat kolečka, aby to nejelo tak rychle, nebo aby se to alespoň nezrychlovalo. Aby gravitace nebyla tak neúprosná, aby se nám podařilo se u věcí na chvilku pozdržet./3/ /1-3,Obyčejné rozhovory, Miluše Zindelková a Magdalena Dietlová, str.146-149,Kredit 1991/