Jaroslav Klíma

Dramatik, filmový a televizní scénárista Jaroslav Klíma, vlastním jménem Bedřich Kubala, se narodil v roce 1916 v Hradci Králové. Herečka Anna Pospíšilová byla jeho matkou a režisér Karel Jánský byl jeho otcem. Jako nemanželského jej v roce 1924 adoptoval Bedřich Kubala, za kterého se v roce 1923 Anna Pospíšilová provdala. Školní vzdělání na úrovni obecné a měšťanské školy získal Jaroslav Klíma na Kladně. Po přestěhování do Prahy studoval na gymnáziu. Gymnázium nedokončil, protože odešel v roce 1935 k divadlu. Jako herec byl v angažmá pražské Akropolis od roku 1935 do roku 1936 a v Městském divadle na Kladně od roku 1936 do roku 1937. V letech 1937 až 1939 absolvoval základní vojenskou službu. Po návratu hrál u různých kočovných společností. V sezóně 1941 a 1942 hrál opět v Městském divadle na Kladně. Od poloviny roku 1942 až do úředního uzavření českých divadel v roce 1944 byl angažován v pražském divadle Urania. Od roku 1945 přešel s většinou členů divadelního souboru Urania do nově vzniklého Divadla 5. května. V roce 1948 hrál jednu sezónu v Divadle státního filmu a rozhodl se pro práci u filmu. Do roku 1951 byl dramaturgem a scénáristou Československého státního filmu. Od roku 1951 do roku 1956 byl uměleckým vedoucím v Čs. armádním filmovém studiu. V roce 1956 odešel pracovat do Filmového studiu Barrandov, kde v období 1962–70 působil jako vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny Novotný – Kubala. N Je autorem scénářů k filmům Posel úsvitu /1951, rež. Václav Krška, podle Jaroslava Vávry/, Tanková brigáda /1955, rež. Ivo Toman/, Útěk ze stínu /1958, rež. Jiří Sequens, který je i spoluautorem scénáře/, Vstup zakázán /1959, rež. Milan Vošmik, scénář + Rudolf Kalčík/, Bílá spona /1960, rež. Martin Frič, scénář + Vladimír Stibořík a Jiří Mareš/, Táto, přečti to /1963, rež. Dušan Klein/, Kulhavý ďábel /1968, rež. Juraj Herz, který je i spoluautorem scénáře/. Spolupracoval rovněž s Československou televizí a napsal scénáře - Soud /1962, rež. Eva Sadková, podle Vladimira Těndrjakova/, Spravedlivosti se meze nekladou /1966, rež. František Filip, podle Ivana Olbrachta/, Noc bez úsvitu /1967, rež. Antonín Moskalyk, podle Jerzy Andrzejewského/, Motýl a smrt /1968, rež. Jiří Bělka, podle Jaroslava Havlíčka/, Lidé na křižovatce /1971, rež. Antonín Dvořák, podle Marie Pujmanové/, Případ Mauricius /1971, rež. Jaroslav Balík, podle Jacoba Wassermanna/,- Kdo jinému jámu kopá/1972, rež. Evžen Sokolovský/,- Až jednou v Barceloně/1973, rež. Jan Matějovský, podle Emmanuela Roblése/, Titul pro hrdinu /1975, rež. Evžen Němec, životopisný film o Karlu Vorlovi/, Matka /1975, rež. Antonín Moskalyk, scénář + Antonín Dvořák/, V Baskervillu není hrdina /1977, rež. Pavel Háša/, Medvědí tanec /1980, rež. František Laurin/, Kamenný orchestr /1982, rež. Jan Matějovský, podle Jaroslava Havlíčka/, Příjemce platí v dolarech /1982, rež.Evžen Sokolovský/, Adam a Eva /1984, rež. Antonín Moskalyk, podle Jama Kozáka/, Dotyk zla /1986, rež. Jana Semschová, podle Jana Weisse/. Je též autorem divadelních her, většinou s budovatelskou problematikou - Na dosah ruky /1948, i prem./, Matka /1949, i prem. dram. Gorkého Matky/, Štěstí padá z nebe /1952, i prem./. Jaroslav Klíma byl dvakrát ženatý. První Klímovou manželkou byla herečka Eva Klenová /1924–1998/, druhou televizní režisérka Eva Sadková /1931–2000/. Syn Martin Kubala (*1958) je kameraman. Jaroslav Klíma zemřel v Praze ve věku nedožitých 84 let v roce 2000. Erkul