Petr Pelzer

Petr Pelzer pochází z Brna, kde také vystudoval na JAMU herectví (1963), pak prošel vojenskou službou jako recitátor a konferenciér v Armádním uměleckém souboru. Poté působil v Divadle Maringotka (1965-1968), pohostinsky účinkoval také v Divadle Na zábradlí (Hra na Zuzanku). Jeho další působení je spjato s Moravou, v letech 1968-1979 hrál v olomouckém Divadle Oldřicha Stibora, kde si herecké začátky odbyl v komediích, ale později přešel k dramatické tvorbě (Obchodník s deštěm, Hamlet, Romeo a Julie). Koncem 70. let přešel do Ostravy, kde našel uplatnění v Divadle Petra Bezruče (1979-1980) a následně ve Státním divadle (1980-1984). Tady zaujal svými postavami v Maryše nebo Vévodkyni valdštejnských vojsk. Již ve zralém věku se pak vrátil do Prahy a hrál v Městských divadlech pražských (1984-1994), kde se znovu vrátil k Obchodníkovi s deštěm, dále hrál například v Přeletu nad kukaččím hnízdem. Od roku 1994 je Petr Pelzer členem činohry Národního divadla v Praze. Svým zjevem je předurčen k rolím intelektuálů, jimž dodává střídmý civilní projev, obohacený ovšem o hluboký citový prožitek. V Národním divadle nabízel své herecké umění řadě her klasického repertoáru (Falkenštejn, Běsi, Mistr a Markétka, Krvavé křtiny, Mnoho povyku pro nic). V nejnovější době jej bylo možno vidět v legendární komedii Sluha dvou pánů nebo v české klasice jako Lucerna a Naši furianti. Pelzer vystupuje také na scéně Stavovského divadla, spolupracuje také s dalšími divadly, například Miriam, podílel se také na zvukových snímcích Divadla S+H. První filmový úkol čekal na Pelzera v podobě postavy strážmistra bezpečnosti v zapomenuté komedii OBJÍŽĎKA (1968), hrál také v přepisu Kunderova románu ŽERT (1968). Odchod na oblastní scény zapříčinil omezení Pelzerových dalších vstupů před kameru, objevil se ale v několika pracech režiséra Otakara Koska, který působil v ostravském televizním studiu a gottwaldovských filmových ateliérech. Z Pelzerovy a Koskovy spolupráce vzešel například seriál BEZ ŽENSKÉ A BEZ TABÁKU (1980), televizní film ZÁVIŠ A KUNHUTA (1984) nebo celovečerní film LUKÁŠ (1982), kde si Pelzer zahrál postavu učitele. Po příchodu do Prahy v polovině 80. let pak Pelzer dostal například příležitosti od Karla Kachyni (DOBRÉ SVĚTLO, 1986; KAM PÁNOVÉ, KAM JDETE?, 1987). Až po roce 1989 dostal Petr Pelzer možnost ztvárnit ve filmu a televizi i významově větší postavy. Kromě vedlejší role ve filmu SVATBA UPÍRŮ (1993) zaujal poměrně velkou úlohou ve snímku HELIMADOE (1993), kde si zahrál hlavního dětského hrdinu v dospělém věku. Výrazná byla také jeho kreace primáře ve filmu UČITEL TANCE (1994; oba filmy v režii J. Jireše). V televizním formátu pak vytvořil poměrně velkou postavu královského rádce v pohádce KRÁLOVSKÝ SLIB (2001). Zatím naposledy hrál Pelzer člena lékařské komise v oceněném filmu HLÍDAČ Č. 47 (2008). Kromě těchto aktivit se Petr Pelzer vyskytuje také v četných rozhlasových inscenacích a často spolupracuje i s dabingem.