Otto Sander

Otto Sander - nar. 30. června 1941 v Hannoveru, Dolní Sasko. Jeho otec byl inženýrem. Během středoškolských studií vystupoval v divadelním kroužku. Po vojenské službě u námořnictva studoval v letech 1962-1967 v Mnichově divadelní vědu, germanistiku, dějiny umění a filozofii s úmyslem stát se režisérem. Herecké vzdělání získal 1964 ve škole Otto-Falckenberg a kromě toho působil jako kabaretiér. Profesionální hereckou kariéru zahájil v roce 1965 v Dusseldorfu a poté 1967-68 působil v Městském divadle v Heidelbergu. v roce 1968 ho angažoval režisér Claus Peymann do berlínského divadla Freie Volksbuhne a poté byl členem západoberlínského divadla Schaubuhne, na jehož repertoáru se podílel především režijně Peter Stein, s nímž pak mnohokrát spolupracoval na televizních inscenacích známých divadelních her (Peer Gynt, Optimistická tragédie, Princ Bedřich Homburský). Od roku 1980 hostoval na různých německých a švýcarských scénách, kde často účinkoval pod vedením režiséra Petera Zadeka. Před filmovou kamerou debutoval rolí svéhlavého selského syna v krátkém filmi Ludwig (1964, r. Roland Klick). První větší úspěch slavil v hlavní roli muže, který vyběhne z domu pouze pro cigarety v lehkém oděvu, a to ho přivede do trapných situací, v komedii Muž v pyžamu (R. Ch. Rateuke, H. Schmige). Během 80. let byl obsazován významnými německými i jinými evropskými režiséry do vedlejších rolí, z nichž vyniká postava opilého námořníka Thomsena ve válečném dramatu Ponorka (r. W.Petersen) a postava německého revolucionáře Karla Liebknechta v životopisném dramatu Rosa Luxemburgová (r. M. von Trottová). Mezinárodní věhlas mu však přinesla až teprve úloha anděla Cassiela, jehož ztělesnil v symbolických filmech Nebe nad Berlínem a Tak daleko, tak blízko! (r. W. Wenders): anděl se po vzoru svého bývalého kolegy (Bruno Ganz) také vzdá věčnosti, ale ve své lidské existenci se stane obětí zločinecké mafie. Velmi dobře se uplatňuje i v komediálním žánru, jak o tom svědčí např. role zkušeného lupiče a podvodníka Erwina Lubowitze, jednoho ze tří pachatelů, po jejichž stopách jde trojice nezkušených policistů, v kriminální retrokomedii Vloupání (r. F. Beyer). Příležitostně se věnuje i režii v TV a v roce 1982 natočil společně s Bruno Ganzem dokumentární film Památka, dvouportrét německého komika a šansoniéra Curta Boise a mima Bedrnhardta Minettiho. Od roku 1985 je členem hereckého oddělení Berlínské akademie umění. Proslul rovněž jako výborný jachtař, který se účastní závodů na horských jezerech. Je ženatý s herečkou Monikou Hansenovou.