Rosa Porten

Rosa Portenová - herečka, scénáristka, režisérka a spisovatelka. Je řazena mezi pionýry německého filmu. S divadlem začínala jako dítě. Jejím otcem byl operní zpěvák a režisér Franz Porten. První filmová role přišla roku 1906 v MEISSNER-PORZELLAN a byl to film zvukový. Ačkoliv byl rok 1906, byl zvukový doprovod distribuován na gramofonové desce. Tyto filmy byly na plakátech označovány jako „Biophon-Tonbild”, někdy jen „Biophon”. Film měl zhruba 77 metrů, trval čtyři minuty a byl zároveň filmem rodinným. Režisérem byl otec Franz Porten. Druhou roli odehrála její sestra Henny Porten. Rosa roku 1907 nastoupila do berlínského divadla Thalia. Roku 1911, kdy většina hvězd začínala, měla za sebou pět filmů jako herečka. Napsala scénář k DAS LIEBESGLÜCK DER BLINDEN, kde hlavní roli hrála její sestra Henny. Příběh lásky mezi slepou dívkou a lékařem, který jí vrátí zrak. Rosa bydlela poblíž slepeckého ústavu v Berlíně-Steglitzu, odtud čerpala námět. Pro její sestru Henny znamenal tento film start kariéry a sňatek s režisérem Curtem A. Starkem. Rosa Portenová se provdala za režiséra Franz Eckstein a napsala dalších asi dvacet scénářů. Film ERSTE LIEBE z roku 1918 režírovala. Její další práce se skrývají pod pseudonymem Dr. R. Portegg. Jedná se o společný pseudonym Franze Portena a jeho dcery Rosy. Rosa jej později používala i ve filmech, kde spoluautorem byl její manžel Franz Eckstein. Po první světové válce začala psát. V Německu je známá jako autorka románů FILMPRINZESS, ANDROGYNE a DIE NEUE GENERATION. S nástupem zvukového filmu opustila Berlín a roku 1927 posledním filmem DIE HEIRETSFALLE (režie, scénář) kariéru ukončila. Závěr války prožila v Bauerhufenu (dnešní Chlopy, Polsko), kde se starala o těžce nemocného manžela. Nestačila utéci a na jaře 1945 byla svědkem zvěrstev Rudé armády. Její vzpomínky uveřejnil roku 1962 Pommersche Zeitung. V prosinci 1945 měla všeho dost a vydala se pěšky do Mnichova. Sovětskou zónu prošla pěšky, měla za sebou 500 km, když dorazila do Lipska v tehdejší americké zóně a poprvé použila vlak. Roku 1950 natočila svůj druhý poslední film. Jmenoval se LAND DER SEHNSUCHT a byl to i poslední film Jenny Jugo. Herečka žila pod jménem Therese Ecksteinová v Pullachu im Isartal a zemřela v Mnichově v městské nemocnici Am Biederstein.