Jevgenij Bagrationovič Vachtangov

Ruský herec a divadelní režisér Jevgenij Bagrationovič Vachtangov se narodil 2. února 1883 ve Vladikavkaze v Rusku. Někdy je též jako místo narození uváděna Moskva, tento údaj je však s největší pravděpodobností chybný. V Moskvě však Jevgenij studoval, nejprve přírodní vědy a následně práva. V jeho duši nicméně zvítězilo nakonec divadlo, jemuž dal přednost pod vlivem dojmů z představení Moskevského uměleckého divadla. Svou cestu k divadelnictví začínal v ochotnických souborech, kde hrál i režíroval. Nakonec se rozhodl r. 1909 vstoupit do herecké školy a po dvou letech studia se stal členem Moskevského uměleckého divadla. Nejprve zde působil jako herec a asistent režie, ovšem samostatná režie ho lákala stále více a u ní nakonec zakotvil. Velmi zdařilým režijním pokusem J. Vachtangova byla inscenace „Modrého ptáka“ od belgického dramatika Maeterlincka. Inscenace byla uvedena v Paříži roku 1911 podle metody Moskevského uměleckého divadla. Ve svých režisérských divadelních pokusech se Vachtangov snažil o nové formy hereckého umění, z kterých se vyvíjela nová podoba ruského divadla. J. Vachtangov nejprve působil jako režisér v Prvním studiu, roku 1917 pak založil a vedl Moskevské dramatické studio, které je označováno někdy jako Třetí studio a dnes nese prostý název – Vachtangovo studio. Spolupracoval též se židovsko-izraelských divadlem Habima, které bylo v Moskvě založeno r. 1918. Zde měla roku 1922 velký úspěch inscenace „Dibbuk“. Ve svém režijním vedení J. Vachtangov zastával metodu, že herci mají ukázat, že hrají, nikoliv se zcela ztotožňovat s postavou, kterou představují. Uplatňoval na scéně prvky z baletu, pohádek a též využíval soudobou moderní hudbu. Za nejslavnější inscenaci J. Vachtangova je považována „Princezna Turandot“ od italského dramatika Götziho, která se dočkala 1500 repríz. Není bez zajímavosti, že Vachtangov posílal během představení herce mezi obecenstvo a udílej jim tuto radu: „Připomeňte obecenstvu na vrcholu dramatického děje ještě jednou, že je to hra a nikoli skutečnost, že to nemají brát příliš vážně, protože divadlo není život.“ Jevgenij B. Vachtangov se objevil několikrát i před filmovou kamerou v letech 1914 – 1918. Natočil čtyři němé snímky, z nichž poslední bylo drama CHLEB, v němž hrál po boku slavné ruské herečky Olgy Baclanové (1896 – 1974). Zmíněná „Princezna Turandot“ byla poslední režisérskou prací Vachtangova. Zemřel v Moskvě 29. května roku 1922. ZDROJ: Cesnaková-Michalcová, M. – Slavné osobnosti divadla, naklad. Brána, Praha, 1. vyd., 2004, ISBN: 80-7243-202-8 Uvedená citace přejata ze str. 127. www.imdb.com