Paula Beer

Paula Beer, německá herečka, kterou proslavil film POLL režiséra Chrise Krause. Začínala jako členka dětského sboru berlínského Friedrichstadtpalastu. Roku 2009 se zúčastnila konkurzu na POOL. Byla jednou z 2 500 uchazeček, neměla žádné herecké zkušenosti, ani šanci prorazit, ale nakonec hlavní roli Ody ze Sieringu obsadila. Samotný Chris Kraus později uvedl, že ačkoliv nepatřila k nejrychlejším (hrála před kamerou poprvé a vše jí museli trpělivě vysvětlovat), bylo v ní něco, co ho přinutilo v ni uvěřit. V tomto historickém dramatu hrála 14letého polosirotka pobývajícího roku 1914 na rodinném sídle baltských Němců. Zatímco otec (Edgar Selge) se zabývá anatomií, zamiluje se dcera do revolučního anarchisty (Tambet Tuisk) a děj spěje k tragédii. V létě 2009 se přípravný štáb přesunul do Estonska a začal Paulu Beer vracet o sto let zpět. POLL je estonsky Põlula, vesnice v okrese Rägavere, kde žila režisérova teta Oda Schaeferová. Jedná se o autobiografický film. Paula Beer začala nosit sto let staré šaty, používat sto let staré myšlenky a v noci chodit na záchod se svící. Nakonec si začala psát sto let starý deník, který si ve filmu zahrál. Balt měl podobnou historii jako české Sudety. Germánské kmeny se zde usazovaly zhruba od 1. tisíciletí. Nikdy nevytvořily stát. Roku 1710 bylo Estonsko odtrženo od Švédska a připojeno k Rusku. Pobaltští Němci měli silné kulturní vazby k západu i východu. Jenže stáli mezi západním objevováním nového a východním strachem z jakékoliv změny. Film POOL přinesl Paule Beerové úspěch. Bývala přirovnávána k Hannah Herzsprungové, herecké hvězdě roku 2007 a smlsnul si i bulvár. Objevitelem Hannah Herzsprungové byl Chris Kraus, který ji obsadil roku 2006 do svého filmu ČTYŘI MINUTY, a bulvár stále pátral, proč Hannah Herzsprungová nezískala roli Ody ze Sieringu. POOL vyvolal v Německu kulturní bouři. Frankfurter Allgemeine Zeitung označil Beerovou za okouzlující a její roli za dobře zahranou. Süddeutsche Zeitung šel ještě dál a vystavil herečce atest, ve kterém potvrzuje, že Beerová je nejen okouzlující, ale i nebezpečná, z masa a kostí pocházející figura, která ovládla film „morbidní energií”. Paula Beer žije v současnosti v Berlíně. Roku 2011 se vrátila do školních lavic a dodělala si maturitu. Roku 2012 hrála vedlejší roli Sofie Bavorské v LUDVÍK II. BAVORSKÝ. Jedná se původně o historický film, přičemž skutečná smrt Sofie Bavorské je spjata s filmovou historií. Sofie Bavorská zahynula 4. května 1897 při požáru na bazaru de la Charité v pařížské Rue Jean Goujon. Počet mrtvých se odhaduje na 129, tolik bylo po požáru nalezeno těl. Prodejní hala byla ze dřeva. Nakupovaly zde prominentní dámy z High Society vrstev. Fungovalo dopravní spojení mezi Londýnem, Calais a touto halou. Do mnoha míst měli muži vstup zakázán. Dámy nakupovaly nejen spodní prádlo, ale i zboží, které se objednávalo mlčky, výmluvným pohledem pod pult. Organizátoři akce měli pro návštěvníky novinku - kinematograf, který se stal příčinou jedné z nejhorších katastrof v dějinách filmu. Jako zdroj světla bylo použito „kalciové světlo”. Éter (nebo kyslík s vodíkem) byl přiváděn do hořáku. Plamen ofukoval uhličitan vápenatý (CaCO3) a výsledkem reakce bylo silné emisní světlo. Při promítání se vznítil film a rychle se rozšířil. Kromě plynových vyvíječů byl v dřevěné budově sklad kosmetiky a léků proti ženské hysterii - směs alkoholu a opiátů. Kinematograf blokoval jeden z východů a během pár minut hořelo všude. Další roli získala v Prochaskově alpském westernu TEMNÉ ÚDOLÍ, který měl premiéru na Berlinale 2014. Rok nato debutovala v tv PAMPA BLUES a dramatu 4 KRÁLOVÉ. Roku 2016 na sebe strhla pozornost filmem FRANTZ režiséra Françoise Ozona, kde hrála Annu. Ozona se rakouský Kurier v jednom z rozhovorů zeptal, zdali mu tento film stál za dva roky života. Režisér 1. prosince 2016 odpověděl: „Chtěl jsem ukázat, jak lež a tajemství mohou v dramatických dobách, jako je např. válka, pomoci člověku přežít.“