Jan Bartoš

Narodil se v roce 1932 v Černoholove u Velké Berezné na Podkarpatské Ukrajině, tehdy ještě tvořící součást předmnichovské Československé republiky. Dětství a mládí prožil v Brušperku. Zde jako mladý ochotník poprvé vstoupil poprvé na prkna, jež znamenají svět, a zamiloval si natolik divadelní prostředí, že po středoškolských studiích vystudoval AMU - katedru režie u profesore Salzera. V letech 1956 až 1959 pracoval jako režisér v Divadle Vítězslav Nezvala v Karlových Varech. Od roku 1959 do roku 1963 byl v angažmá Divadla J.K.Tyla v Plzni a pak se přesunul do Prahy, kde byl režisérem Divadla E. F. Buriana až do jeho uzavření v roce 1991. Jan Bartoš je držitelem ceny SČDU za rok 1987, udělenou mu za autorství a inscenaci hry Rodinná příležitost. Jako režisér se podílel na uvedení divadelních her - Ibsen - Divoká kachna /K.Vary 1957/, Gogol - Ženitba /Praha, 1984/, Dyk - Krysař /Praha, 1986/, Čapek - Loupežník /Praha, 1987/, Sofokles - Antigona /Praha, 1987/. Nejvýznamnější a též nejúspěšnější herecká role Jana Bartoše na divadelních prknech byla role Zvonceva ve hře Maxima Gorkého - Jegor Bulyčev. Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1958, a to v rodinném filmu Brankář bydlí v naší ulici /rež. Čeněk Duba, 1958/. Následoval hudební film Bubny /rež. Ivo Novák, 1965/, Předpověď /rež. Elo Havetta, 1966/, TV film Děravá kapsa /rež. Jaroslav Hužera, 1974/, kriminální film Druhý tah pěšcem /rež. Vít Olmer, 1985/, hraný dokument The Question of God: Sigmund Freud & C. S. Lewis a naposledy hraný TV dokument z cyklu Příběhy slavných - Luděk Kopřiva /2010/. Známá je i jeho práce v dabingu - Manželství po italsky /1967/, Četník ze Saint Tropez /1968/, Bullitův případ /1972/, Frajer Luke /1976/, Křidýlko nebo stehýnko /1979/, Policajt v Africe /1981/, Velký bazar /1982/, Vzhůru do boje! /1984/, Kobra - Smrt manekýny /1986/, Prohnilí proti prohnilým /1991/, Tři muži na zabití /1996/. Je sám autorem divadelních her, které byly též i uvedeny - Brána dne /1964/, Návrat /1970/, Rodinná příležitost /1972/, Petrův zámek /1973/, Svatební hosté /1978/, Forum regionále /1978/, Pečlivě střežený prostor /1979/. V roce 1994 byl uveden pod názvem Ostře střežený prostor /Ein Scharf Bewachter/ v SRN . Erkul