Jester Naefe

Německá Marilyn Monroe, herečka rakouského původu Jester Naefe byla slavná hlavně v poválečných letech, její úspěšnou kariéru ale přerušila zákeřná nemoc a nakonec i předčasná smrt. Narodila se ve Vídni, její otec Herbert Naefe pracoval jako řidič. Jako šestnáctiletá odešla Jester do Berlína, kde studovala herectví a již během druhé světové války hrála divadlo například v Hamburku nebo Wroclawi. V Hamburku působila i po druhé světové válce a vstup do záře filmových reflektorů jí zprostředkoval divadelní režisér Rolf Meyer. Po několika vedlejších úlohách dostala první hlavní roli v muzikálu WER BIST DU, DEN ICH LIEBE? (1950), v níž v režii Gézy von Bolváryho vytvořila dvojici s Adrianem Hovenem. Mezitím se stihla provdat a rozvést, jejím druhým manželem se v roce 1949 stal o osm let starší bohatý podnikatel maďarského původu Alfred Tauszky. Narodily se jim dvě dcery a Jester tak v první polovině padesátých let omezila svou hereckou kariéru a věnovala se rodině. Manželství ovšem nebylo idylické, často bývá zmiňována historka z recepce v Bad Oldesloe, kde Alfred Tauszky svou manželku fyzicky napadl, mezitím kvůli podezření z daňových úniků musela rodina přesídlit z Hamburku do Itálie. Finanční machinace a hrozby soudem však dolehly i sem a Alfred Tauszky svou situaci nakonec v roce 1953 vyřešil útěkem do Venezuely. Manželku i s dvěma malými dětmi zanechal v Římě, Jester Naefe se pak vrátila do Německa a nedlouho nato se znovu stala filmovou herečkou, mimo jiné i z existenčních důvodů. K filmování se vrátila v roce 1954, následovaly její slavné role v mezinárodně obsazených filmech HVĚZDA Z RIA (Stern von Rio, 1955) nebo KONGRES TANČÍ (Der Kongreß tanzt, 1955). V těchto filmech hrála ovšem jen vedlejší role, naopak větší prostor dostala v příběhu početné rodiny vysídlené z jižních Čech v režii Rolfa Thieleho (MAMITSCHKA, 1955). Do jejího soukromého i pracovního života zasáhlo natáčení koprodukčního filmu DĚVČE ZE SALINY (La ragazza della salina, 1957), zajímavém hned z několika úhlů pohledu. Vznikl v režii slavného českého filmaře Františka Čápa a mohl se pyšnit hvězdným mezinárodním obsazením (M. Mastroianni, M. Adorf). Jester Naefe zde měla scénářem předepsanou rvačku s mladou francouzskou herečkou Isabelle Corey, při natáčení scény ale zakopla a při pádu na skálu se vážně zranila. Film sice přes bolesti hlavy dokončila, ale následně jí byla diagnostikována roztroušená skleróza a její další kariéra tak vzala za své. Kvůli své nemoci strávila Jester Naefe posledních deset let života v ústraní, zpočátku se pohybovala na invalidním vozíku, později byla zcela upoutána na lůžko. Nutno dodat, že většina jejích dosavadních příjmů z filmování padla na účty za drahá lékařská vyšetření a od roku 1960 žila ve velmi skromných poměrech se svou matkou. Zemřela osamělá a zapomenutá v městečku Geretsried nedaleko Mnichova 6. července 1967 ve věku 42 let. Její mladší dcera Vivian Naefe (*1953) je dnes uznávanou německou filmovou a televizní režisérkou.