Eidži Jošikawa

Eiji Yoshikawa (vlastním jménem Hidecugu Yoshikawa) se narodil 11. srpna 1892 na předměstí Yokahamy jako prvorozený syn v bohaté rodině bývalého samuraje. Dostávalo se mu kvalitního vzdělání, včetně soukromého učitele angličtiny. Kvůli otci, jež zkrachoval v podnikání a nezřízeně holdoval alkoholu, se rodina dostala do finančních problémů, a tak, od svých jedenácti let, musel pracovat. Vystřídal mnoho zaměstnání, např. pracoval jako poslíček v obchodě, jako pomocník v tiskárně či jako přístavní dělník, při této práci se mu také stal vážný úraz. Po této události se, již jako dvacetiletý, odstěhoval do Tokia, kde začal pracovat jako novinář a grafik pro jedny z místních novin. V nich také, v roce 1914, vychází jeho prvotina Enoshima monogatari (Příběh z Enošimy). Od roku 1921 se stává redaktorem novin Maiju shinbun, které však, po ničivém zemětřesení, v roce 1923 zanikají. Od této doby se Yoshikawa plně věnuje spisovatelské dráze. Významnější čtenářský ohlas si vysloužil románem Kennan Jonan (Potíže s mečem, trable s ženami), jež vycházel časopisecky na pokračování v roce 1925. Následujících pět let obdobně vycházejí další jeho romány, především dobrodružného zaměření. Počátkem třicátý let napsal i autobiografický román Kankan mushi wa utau (Hmyzí naříkání), ve kterém popisuje svoje dětství. Vrcholu popularity však dosáhl až románem Miyamoto Mushasi (Musaši) jež vycházel na pokračování v novinách Mainichi shinbun v letech 1935 až 1939. Tento román je značně odlišný od jeho předcházejí tvorby. O velkoleposti a propracovanosti díla svědčí i fakt, že tento román má v českém překladu více než devět set stran. To již Yoskiwa současně (od roku 1937 působil jako válečný zpravodaj v Čínsko-japonské válce. Po tvůrčí odmlce, způsobenou druhou světovou válkou, se ke psaní vrací v roce 1947 a v této činnosti pokračuje až do své smrti. Eiji Yoshikawa zemřel na rakovinu 7. září 1962. Mimo již zmíněného nejpopulárnějšího japonského historického románu Miyamoto Mushashi, jež romanticky popisuje první polovinu života nejslavnějšího samuraje všech dob Miyamota Mushashiho, jsou úspěšné i jeho romány Shinsho Taikoki (Taiko) zabývající se osudem vojevůdce Toyotomim Hideyoshim a událostmi konce šestnáctého století, a román Shin Heike monogatari (Nový příběh rodu Taira) ve kterém vykresluje války mezi rodem Tairo a Minamoto odehrávající se na sklonku století dvanáctého. O popularitě jeho tvorby svědčí i mnohá filmová zpracování jeho románů či jejich přepracování do komiksové podoby (Bagabondo). K nejznámějším filmovým zpracováním patří trilogie režiséra Hiroshi Inagiho (Miyamoto Mushashi, 1954, Zoku Miyamoto musashi: Ichijoji no Ketto, 1955, Miyamoto musashi kanketsuhen: Ketto Ganryujima, 1956), ve které ztvárnil hlavní postavu vynikající japonský herec Toshiro Mifune. Česky vyšlo: Taiko - nakladatelství BB/art s.r.o, 2001, druhé vydání 2008 Musaši – nakladatelství BB/art s.r.o, 2007