Oldřich Navrátil

Řekl: "Stravuji se zdravě, ale tak jednou za měsíc mě to popadne, uvařím si hromadu bůčku a celou ji sežeru."

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Oldřicha Navrátila: To už je hodně dávno. Byla to v Divadle na provázku ve hře Dvacet minut s andělem - záskok za Petra Oslzlého, který odcházel na vojnu v roce 1973. Mými spoluhráči byli Jirka Pecha a Boleslav Polívka, nóbl společnost a dobrá škola. S herectvím bych chtěl praštit každý den, ale nic jiného neumím, tak co mi zbývá. Ale jednou, když jsem točil se Zlatou Adamovskou manželský pár. Točili jsme v parku, tam nás přepadl kaskadér. Všechno jsme nacvičili, pak se jelo naostro, já jsem se nešťastně ohnal a přerazil jsem mu nos. Já jsem s každým režisérem rád zkoušel. Měl jsem velkou kliku na dobrý režiséry a zároveň slušný lidi, protože musí u mě jít ruku v ruce. /NetHovor 22.11.2007