Robert Hirsch

Herec Robert Hirsch začínal jako tanečník, později se řadu let věnoval herectví na nejslavnější francouzské scéně Comédie Française a stejně jako u jiných velkých osobností tohoto divadla tomu odpovídá i omezená participace ve filmu, jemuž se věnoval jen zřídka. Robert Hirsch pochází z pařížského předměstí L´Isle-Adam a na uměleckou dráhu se původně dal v oboru klasického tance, který začal studovat. Později přešel na Národní konzervatoř a začal studovat herectví, studium dokončil získáním první ceny v oboru komedie (1948). Ještě za studií účinkoval v divadle Théâtre de Montparnasse v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy, v roce 1948 se zúčastnil slavného divadelního festivalu v Avignonu a jako absolvent konzervatoře byl pak v roce 1949 přijat do angažmá v Comédie Française. Na této prestižní scéně strávil čtvrtstoletí a v roce 1974 se stal jejím čestným členem. Hned v první sezóně 1949-1950 zde odehrál přes dvacet menších rolí, poté se časem vypracoval k velkým a hlavním úlohám. Exceloval především ve francouzské klasice, z Molierových her připomeňme jeho titulní role v představeních Scapinova šibalství nebo Tartuffe, účinkoval také v kusech dalších francouzských klasiků, jako byli Georges Feydeau nebo Jean Racine (z jeho díla to byl především Nero ve hře Britannicus), hlavní rolí Raskolnikova ve Zločinu a trestu se prezentoval i v ruské dramatické tvorbě. Nebývá to úplně pravidlem, ale obecně lze říci, že osobnosti spjaté s Comédie Française se objevují méně ve filmu než jiní herci, což lze doložit i na případu Roberta Hirsche. Za svou bohatou hereckou kariéru hrál jen ve 24 filmech. Debutoval vedlejší roli v komedii KROCAN (Le dindon, 1951), později se objevil v několika adaptacích klasických literárních nebo divadelních předloh, jako byly filmy ZVONÍK OD MATKY BOŽÍ (Notre-Dame de Paris, 1956) nebo MIMI PINSON (1958). Větší role dostal jen v kriminálce ULICE MONTMARTRE Č. 125 (125 rue Montmartre, 1959) nebo později v komedii ŘÍKEJTE MI MATYLDO (Appelez-moi Mathilde, 1969). Krátce před odchodem z Comédie Française zazářil v titulní úloze Shakespearova Richarda III., za niž v roce 1972 obdržel Cenu Syndikátu kritiků. Od roku 1974 je čestným členem Comédie Française a v následujících letech hrál na různých pařížských scénách. Prestižní Molierova cena pro divadelní herce se uděluje od roku 1987 a Robert Hirsch na ni byl nominován již osmkrát, z toho čtyřikrát ocenění získal. Poprvé to bylo v roce 1992 za Molierova Misantropa, kterého uvádělo Théâtre de Marigny. Ve stejném roce získal Molierovu cenu v kategorii čestného uznání za celoživotní kariéru. Zatím poslední Molierovu cenu obdržel za vedlejší roli ve hře Správce anglického dramatika Harolda Pintera v roce 2007. Co se týče filmu, od počátku sedmdesátých let natočil Robert Hirsch jen sedm titulů, zmínku si zaslouží drama V ZIMĚ ROKU 54 (Hiver 54, l´abbé Pierre, 1989), který mu vynesl cenu Cézara za vedlejší roli. Zatím poslední položkou v Hirschově filmografii je nevelká role starého muže v dramatu SOUKROMÉ ZÁLEŽITOSTI (Une affaire privée, 2003). Kromě filmu spolupracoval také s televizí, kde vytvořil několik velkých úloh převážně v adaptacích divadelních her. K doplnění profilu Roberta Hirsche uveďme ještě Řád umění a literatury, který mu udělilo ministerstvo kultury v roce 2006.