Olga Vojanová

Dnes již takřka pozapomenutá česká divadelní herečka Olga Vojanová byla dcerou Eduarda Vojana (1853 - 1920), člena Národního divadla a významného českého divadelníka. Narodila se v Praze 25. února roku 1896. Mladičká OIga již od dětství inklinovala k umění, což bylo patrno i v době jejího studia na dívčím gymnáziu Minerva, kdy psala své první literární pokusy. Rozvíjela si též jazykové znalosti v oblasti latiny, francouzštiny a němčiny. Olga zprvu inklinovala ke zmíněné literární dráze. Byl to její privátní učitel, univerzitní profesor Albert Pražák, který jí pomohl publikovat první práce. Mladá spisovatelka však ve svých povídkách nepopřela, že hlavní inspirací její tvorby jsou dramata, v nichž hrával též její otec Eduard Vojan. V jejích povídkách vystupovaly často divadelní postavy, které důvěrně znala z jeviště Národního divadla. Bylo patrno, že u Olgy stále více začíná převládat touha býti též herečkou. Její slavný otec však odmítal - dnes bychom řekli - protekci a nechtěl, aby bylo zřejmé, že své dceři umetá k divadelní herecké slávě cestičku. Olga se proto rozhodla pozměnit si jméno a začala se psát jako Olga Wojan - tak se totiž psal její dědeček František. Studovat herectví odjela do Berlína. Podstoupila zaškolení v procvičení jevištní němčiny a nastoupila na hereckou školu při Německém divadle v Berlíně. Absolvovala postavami ve známých dramatech - jako Julie v "Romeovi a Julii" a dále jako Markétka ve "Faustovi", k tomu prý ještě se objevila v blíže neurčené roli ve "Vilému Tellovi". Pokud jde o herecký projev mladé Olgy Vojanové - Wojan, byl výborný, nicméně jeden handicap oproti jiným umělcům Olga přece jen měla - bohužel jí scházel hudební sluch. Tato skutečnost hrála vždy velkou roli ve výběru postav, které na jevišti ztvárňovala. V Německu působila několik let a prošla několika divadelními angažmá. Roku 1915 působila u Dvorního divadla v Drážďanech, o rok později v Divadle na Bülowově náměstí v Berlíně, v roce 1917 přešla v Berlíně do Divadla Meinhardta a Bernauera a ještě v tom samém roce odešla do Tilsitu, kde působila v Městském divadle. Tím cesta po divadelních angažmá mladé umělkyně nekončí. Roku 1919 ji mohou diváci spatřit na prknech Divadla v Lodži a Divadla komedie v Berlíně. V Berlíně zůstává i roku 1920, kdy se objevuje na scéně Schillerova divadla a dále pak Louisina divadla. V letech 1920 - 1922 pak hrála na scéně divadla Tribuna též v Berlíně. Souběžně s divadelní cestou spojila Olga Vojanová svou uměleckou dráhu také s filmem. Poprvé se objevila ve snímku s názvem MITTERNACHT (česky: "Půlnoc") roku 1918 v režii Ewalda André Duponta (1891 - 1956). Jednalo se o film detektivního žánru. V tomto filmu se objevila také další česká herečka - Marie Pospíšilová (1862 - 1943), která zde ovšem hrála pod poněmčenou úpravou jména jako Maria Pospichil. Druhým účinkováním před filmovou kamerou Olgy Vojanové byl roku 1919 snímek DAS ENDE VOM LIEDE - režie Willy Gurnwald. Některé prameny zmiňují též účinkování Olgy Vojanové (Olgy Wojan) ve filmu TOTENINSEL z roku 1921 v režii Carla Froelicha (1875 - 1953). Na mezinárodním filmovém webu IMDb.com však v obsazení uvedena není, může však jít o omyl či opomenutí. Znamenalo by to tedy, že celkem hrála Olga Vojanová ve třech německých filmech. Zatímco herecký život Olgy Vojanové se zdá býti naplněný a bohatý, v soukromí mladá žena čelí jedné ráně za druhou. V roce 1920 opouští tento svět její milovaný otec Eduard Vojan a též Olžin snoubenec (bližší informace o něm prameny neuvádějí). Zřejmě následkem těchto dvou tragédií zatouží Olga po rodné vlasti a tak roku 1921 píše dopis K. H. Hilarovi, šéfovi činohry Národního divadla, v němž prosí o umožnění hostování na naší národní scéně. Ráda by se našim divákům představila v roli Wedekindovy Franziscy, kterou na berlínské scéně hrála již 60 krát. Těžko říct, co bylo posledním impulsem (vyjma již prožitých osobních tragédií) k zoufalému kroku, k němuž se nakonec šestadvacetiletá umělkyně uchýlila. Nevrátila se do rodné Prahy, stále více se uzavírala do sebe, její duše se stále více podávala bolesti a zoufalství. Dne 9. listopadu roku 1922 Olga Vojanová dobrovolně ukončila svůj mladý život. Její duše odlétla do hereckého nebe, aby zde již napořád zůstala se svým milovaným otcem Eduardem. Vedle něho také spočinula nadějná herečka na Olšanských hřbitovech v Praze.