Svatopluk Beneš

"... Po nadporučíkovi Lukášovi se mi zavřely brány barrandovského studia na 6 let. To proto, že jsem si prosadil odpovídající honorář." - Kinorevue 1997

"Pokaždé, když něco udělám, říkám si, jestli jsem to měl udělat takhle či onak. Spokojený bývám s hercem Benešem velice málo," uvedl v novinovém rozhovoru. Kniha Kdo je kdo v českém filmu, Pavel Hora

Řekli a napsali o Svatopluku Benešovi: ...Sváťa byl úžasně klidný, ukázněný, dovedl se za všech okolností dokonale ovládat./1/ str. 25 ...Bydlel v Josefské ulici/na Malé Straně/ v průchozím domě, který mu jako filmové hvězdě velmi vyhovoval. Z domu byly dva východy, takže když k němu přišla dámská návštěva, nikdo ji neviděl odcházet. Přišla z jedné ulice, odešla jinou. Navíc jeden východ byl společný s kinem U hradeb, a hledejte dámu mezi filmovými návštěvníky! Měl jeden z nejhezčích bytů, jaké jsem kdy viděla. Celý dům i všechny byty jsou chráněny Památkovým úřadem, protože v bytech jsou malované stropy. Bylo to opravdu velmi pěkné, ultramalostranské./2/str.25 ...Sváťa byl pro ženy velmi přitažlivý, ale on sám byl poněkud odtažitý a nikdy jsem ho neviděla, že by s ním cloumaly vášně. Vždy měl odstup a choval se za všech okolností korektně./3/str.26 /1-3,Zita Kabátová-Bez servítku..., vzpom.seps. Marie Formáčková, 2008/

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Svatopluka Beneše: … Jako šestnáctiletý sedmnáctiletý mladíček jsem toužil stát se především filmovým hercem, ale teprve na konzervatoři jsem pochopil, jak veliký rozdíl je mezi filmovým a divadelním herectvím. Divadlo mne po celý život mimo jiné lákalo i tím, že mám před sebou, často jen několik metrů, živé lidi, diváky, kteří bezprostředně reagují na můj výkon, a tím jej vlastně korigují. A to v TV a ve filmu odpadá. Tam vlastně hrajete pro režiséra, ne pro živé lidi, budoucí diváky. A divák je nejlepší regulátor vašeho hereckého umění; pro herce je to strašně poučné, tváří v tvář publiku si může udělat o své tvorbě objektivní představu./1/ … Vynikajícím režisérem byl i Martin Frič. Svým střízlivým, sebejistým vystupováním a přístupem k hercům byl pro mne typem amerického režiséra, jak jsem si ho, možná naivně, představoval. Nezapomenutelná byla jeho spolupráce s »králem komiků« Vlastou Burianem, báječně se při vynalézání různých »špílců« doplňovali. A Frič měl určitě velkou zásluhu i na úspěchu filmů, které natočil s Voskovcem a Werichem./2/ … Postavy vytvořené v TV do seznamu svých rolí vůbec nepočítám; přes řadu vynikajících televizních inscenací televizi za umění zatím nepokládám. Ať se na mne nikdo, nejen z televize, nezlobí, ale účinkování v ní pokládám za značně zlehčené herecké umění./3/ … Po zkušenostech z oné doby a z dneška do určité míry pochybuji, zda náš národ umí se svobodou a spravedlností zacházet. Mám nedobrý pocit, že mnozí lidé - a není jich málo - si dnes všímají především toho, co jim nejvíce vynese, a odtud pak je už jen krůček k nárůstu závisti, nenávisti, zločinnosti./4/ … Přestože si nedělám žádné iluze o první republice, lidé a politici zvlášť se mezi sebou také hádali a házeli na sebe špínu - pamatuji na projevy poslance Gottwalda v parlamentu, kde plival na vše, na co se dalo - dnes se mi to však zdá ještě záludnější, nenávistnější./5/ /1-5, Divadelní noviny 6/2001/