Rossana Rory

Herečka Rossana Rory se před kamerou začala uplatňovat v rodné Itálii, později se krátce prosadila i v Hollywoodu, její kariéra ale skončila nedlouho po návratu do Evropy. Narodila se v Římě jako Rossana Coppa a koncem druhé světové války začala pracovat jako modelka, její tvář se brzy začala často objevovat na stránkách časopisů. Do menší role ji poprvé obsadil režisér Max Neufeld (LICENZA PREMIO, 1951) a práce herečky ji začala bavit. I když ji ke spolupráci zvali renomovaní režiséři (R. Rossellini, V. Cottafavi) a během krátké doby se propracovala i ke středně velkým rolím, s vývojem své kariéry nebyla příliš spokojena. Proto odešla do Londýna, kde studovala herectví na Královské akademii dramatických umění, v roce 1955 pak zamířila do Hollywoodu. Po podpisu smlouvy se společností Warner Bros. dostala hlavní roli ve filmu THE RIVER CHANGES (1956), objevila se také v televizním seriálu CASABLANCA (1956). Spíše než vytíženou herečkou ale zůstávala v Americe především atraktivní a obletovanou celebritou z Itálie a opět byla nespokojená s filmovými nabídkami. Vypověděla smlouvu s Warner Bros., zvažovala návrat do Itálie, kde měla větší šanci stát se skutečnou hvězdou, pak ale na Kubě v mezinárodním obsazení natočila drama s kriminální zápletkou THE BIG BOODLE (1957), v němž vytvořila ústřední dvojici s Errolem Flynnem. Její kariéra v Hollywoodu skončila na počtu čtyř natočených filmů, v roce 1958 se nakonec vrátila do Itálie, kde se divákům vzápětí připomněla hlavní ženskou rolí v komedii ZMÝLENÁ NEPLATÍ (I soliti ignoti, 1958), jíž se znovu zviditelnila i v Americe, protože film byl v roce 1959 nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. Dvakrát pak hrála velké role v dobrodružných filmech s Lexem Barkerem (KAPITÁN FUOCO – Capitan Fuoco, 1958; ROBIN HOOD A PIRÁTI – Robin Hood e i pirati, 1960), objevila se také ve válečném filmu EL ALAMEIN (1958). Znovu dostala příležitost i v hollywoodské produkci realizované ovšem v Itálii (PŘIJDE ZÁŘÍ – Come September, 1961). Filmovou kariéru Rossany Rory uzavírá slavné Antonioniho ZATMĚNÍ (L’eclisse, 1962), od té doby žije v soukromí. Počátkem šedesátých let přišly ke slovu nové ženské idoly a tehdy pětatřicetiletá Rossana Rory, která nebyla nijak dobrou herečkou, nenašla další možnost uplatnění. Svou stopu v evropské i americké kinematografii nicméně zanechala v podobě dvaceti filmových rolí.