Geneviève Kervine

Francouzská herečka Genevieve Kervine strávila léta dětství a dospívání v koloniích, do Francie se vrátila až po druhé světové válce. Narodila se v senegalském Dakaru, kde její otec působil jako vojenský lékař, po dalších změnách jeho působiště pak Genevieve procestovala země v Africe a na Dálném Východě, o divadlo se začala zajímat během pobytu ve Francouzské Indočíně (dnešní Vietnam). Po návratu do Francie studovala herectví pod vedením Charlese Dullina a na přelomu 40. a 50. let začala účinkovat v operetách a kabaretech. Před kamerou debutovala Genevieve Kervine poměrně velkou rolí v kriminálním filmu STO FRANKŮ ZA VTEŘINU (Cent francs par seconde, 1952), který ve své době dosáhl značného komerčního úspěchu. S divadelními kolegy Rogerem Pierre a J. M. Thibaultem pak hrála ve filmu CHLAPCŮV ŽIVOT (Une vie de garçon, 1953), v jednom z dalších filmů VILA SANS-SOUCI (La Villa Sans-Souci, 1955) byl jejím partnerem Jean Bretonniere, který se později stal jejím manželem. Během padesátých let točila Genevieve Kervine několik filmů ročně a v roce 1955 získala cenu Prix Suzanne Bianchetti, která se uděluje objevům ženského herectví. Během deseti let natočila Genevieve Kervine bezmála třicet filmů, vesměs v nich hrála velké role, žádný z nich ale nepřesáhl průměr dobové produkce, což vede k tomu, že herečka patří dnes již ke spíše zapomenutým, i když některé její filmy jsou nyní dostupné na DVD. Počátkem šedesátých let pracovala na dvou filmech v Německu, svou dráhu před kamerou uzavřela komedií DVOJNÍK (C´est pas moi, c´est l´autre, 1962), opět v režii Jeana Boyera, s nímž svou spolupráci pro film deset let předtím zahájila. V následujících letech se věnovala výhradně divadlu, účinkovala především v Théâtre des Célestins, absolvovala také řadu turné po Francii. Od roku 1967 byl manželem Genevieve Kervine herec Jean Bretonniere (1924-2001). Jejich syn Marc Bretonniere je též hercem a pracuje především v dabingu. Genevieve Kervine zemřela po dlouhém boji s rakovinou 5. září 1989 ve věku 58 let.