Gusti Wolf

Drobounká postava, roztomilá tvář, šibalský úsměv, velké nevinné oči - to byla rakouská divadelní a filmová herečka Gusti Wolf, která se narodila 11. 4. 1912 ve Vídni do rodiny řemeslníka. Gusti byla odmala talentovaná kreslířka, a tak zprvu její zájem směřoval k výtvarné umělecké škole, protože se chtěla stát malířkou. Tak, jak se to v životě stává, nakonec stejně zvítězilo divadlo, a Gusti začala navštěvovat hodiny herectví u Karl Walda. Debutovala na jevišti německé scény v Českém Krumlově v roce 1933, aby už o několik měsíců později stanula na scéně vídeňského Burgtheateru v roli prince z Yorku v dramatu Richard III. Poté působila střídavě na jevišti německého divadla v moravské Ostravě, v Mnichově a Berlíně v období 1936 – 1944. Mezi její nejúspěšnější role na jevišti patřila role neposedného všeho schopného taškáře Puka ve hře Williama Shakespeara - Sen noci svatojánské. Téměř šedesát let byla Gusti Wolf členkou Burgtheatr-u Wien, a její repertoár byl velmi široký od - Nestroye, Shakespeara, Schillera – po moderní hry Schnitzlera a Hofmannsthala. Během jednoho představení v kabaretu byla objevena dvojicí Karl Farkas a Fritz Grünbaum, kteří jí doporučili jako nový komediální a pěvecký talent pro film. Gusti pak debutovala před kamerou v roce 1937 v Ausernlilli, a v tom samém roce ve filmu - Die unentschuldigte Stunde. Její doménou byly hudební a komediální role a tak jen několik z její filmografie -1939 Das Abenteuer geht weiter, Fasching, Falstaff in Wien 1940, Herz geht vor Anker a nebo Orient - Express v roce 1944, kdy se na několik let odmlčela. Před kamerou stanula až po válce v roce 1947 ve snímku - Singende Engel a o rok později - Alles Lüge. Později se začala objevovat i v krimi filmech a začala spolupracovat s německou a rakouskou televizí. Mezi nejvýznamnější televizní postavy, které ztělesnila, byla matka Kottanová v satirické policejní sérii Kottan, Rosa v sérii Rose a Rosalind, hrála v Derrickovi, nebo několika příbězích - Komisař Rex. Herečka žila neprovdaná do roku 1968, kdy se provdala za dlouholetého přítele - divadelního a filmového výtvarníka Teo Otta. Gusti Wolf také léta vyučovala na herecké akademii ve Vídni. Získala mnoho hereckých ocenění z nichž na sklonku života: 1993 cena Golden Romy – nejpopulárnější herečka, Zlaté ocenění za celoživotní reprezentaci rodného města Vídně 1997, v roce 2000 byla jmenována profesorkou na konzervatoři, o rok později obdržela cenu Golden Rathausmann, a v roce 2003 – za celoživotní přínos cenu - Nestroy Theatre Award. Gusti Wolf zemřela v noci ve svém bytě ve Vídni 5. 5. 2007, ve věku krásných 95 let. Marta Holubová-clara.bow