Petar Borota

Petar Borota, občasný herec či účinkující v rozličných televizních talk - show programech byl především sportovec, konkétně brankář v kopané, který se víc než do dějin kultury a filmu zapsal do kronik světového fotbalu. Borota začal hrát profesionální kopanou v jednom z týmů jeho rodného Bělehradu, v dresu klubu OFK a v průběhu několika let se vypracoval na velmi schopného fotbalového brankáře přitahujícího zájem většiny ostatních evropských klubů. P. Borota na profi fotbalový trávník nastoupil již v 16-ti letech a za šest let odchytal bezmála půldruhou stovku vítězných zápasů. Po absolvování povinné presenční vojenské služby u běžné posádky nastoupil Borota do nového angažmá u klubu Partizan Bělehrad, s nímž sice vyhrál dva tituly, ale také se jedním svým vlastním gólem nesmazatelně zapsal do vzpomínek i všech nefotbalových fanoušků. Mimořádně trapný a přitom unikátní vlastňák si Borota odnesl z utkání, ve kterém chytal s kšiltovkou na hlavě a ačkoliv balon na něj vystřelný chytil, byl tak prudce veden, že mu nárazem zároveň spadla jeho pokrývka hlavy za brankovou čáru a on ji už s míčem v náručí šel zvednout. Za svou profesionální sportovní kariéru P. Borota vystřídal několik angažmá u významných fotbalových klubů a v každém z nich vyvolával velkou přízeň u fanoušků svým atraktivním až akrobatickým stylem, který na druhé straně ale přinášel značnou nervozitu jeho trenérům. Petar Borota jako jeden z prvních gólmanů v historii kopané nevykopával míč do hry z vápna, ale s oblibou jej vynášel na noze nebo kličkoval mezi útočníky soupeřova družstva a střely na něj se střídavými úspěchy z brankové čáry vyhlavičkovával. Borota skutečně dokázal na fotbalovém trávníku ohromovat nádherným, i když přeci jenom poněkud excentrickým stylem a s výstřední technikou hry se uplatnil jak v jugoslávské reprezentaci, tak v anglickém klubu Chelsea, u něhož byl v r. 1981 za čisté konto v šestnácti zápasech zvolen nejlepším hráčem daného roku. Petar Borota, v době, kdy jeho sportovní hvězda začala pohasínat, dokázal své výše zmíněné fotbalové historické chyby mediálně využít ke větší slávě a tak čas od času přijímal hostování v různorodých televizních zábavných pořadech nebo talk - show, což mu na chvíli pomáhalo udržet se na hladině vratké popularity. S přibývajícím věkem se ale nevypočitatelné chování P. Boroty stupňovalo, množily se naprosto zbytečné chyby, což deklasovalo jeho kariéru až na úroveň naprosto neznámých a nevýrazných třetiligových evropských týmů. Neslavný konec sportovní kariéry Petara Boroty se velice negativně odrazil na jeho dalším způsobu života, začal se potýkat s kupícími se problémy a byl dokonce vyslýchán a vyšetřován policií za pašování padělaných obrazů i jiných uměleckých předmětů. Petar Borota žil několik posledních let v Itálii, kde také po dlouhé nemoci, jen několik týdnů před svými 57. narozeninami, zemřel. zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy