Mário Bihári

Instrumentalista, skladatel, textař a zpěvák Mário Bihári se narodil s vrozeným zeleným zákalem pravého oka, jež se časem objevil i na oku levém. V osmi letech pak Bihári následkem úrazu přišel o zrak definitivně. Bihári se při navštěvování povinné základní školní docházky začal aktivně věnovat sportu, konkrétně lehké atletice, v níž dosáhnul pozoruhodných výkonů. Může to znít naprosto neuvěřitelně, ale dnes se mimo umění a hudbu Bihári zabývá také fotografováním a proto na jeho kontě nalezneme i několik samostatných nebo společných a velmi úspěšných výstav nazvaných Hudba v obraze a Obrazy z duše. Mário Bihári ještě při středoškolských studiích získal příležitost předvést své umění ve filmu, ale shodou nešťastných okolností z natáčení nakonec sešlo. Místo stříbrného plátna se tak Bihári několikrát představil zatím jenom na televizní obrazovce, kam nejprve vstoupil jako člen doprovodné kapely Z. Navarové a později i sám za sebe. Vyjma Koncertu pro Světlušku jsme Biháriho měli možnost vidět například v magazínu City Folk a v Prokopově oblíbeném talk – show pořadu Krásný ztráty, kam coby host usedl v jednom z dílů do pomyslného křesla. Mário Bihári začal ve svých sedmi letech hrát na piano a v deseti přidal akordeon, proto jeho kroky za středním vzděláním vedly na Konzervatoř Jana Deyla, kterou úspěšně dokončil. V r. 1998 se Bihári stal členem skupiny Koa, s níž natočil několik alb a v níž také začal s aktivním skládáním a zpíváním. V současnosti vystupuje M. Bihári zejména s romskou kapelou Apsabacht nebo s uskupením Terne Čhave a jako hostující hudebník často vystupuje a nahrává i s jinými kolegy z umělecké branže. Mário Bihári se v letech 1991 – 2 stal opakovaně mistrem Evropy v žákovské kategorii běhu na 6o metrů. Audiografie – umělecká (výběr): ? – Čerstvě natřeno; 1999 – Skleněná vrba; 2ooo – Zelené album; 2oo1 – Barvy všecky; 2oo3 – Jako Šántidéví; 2oo6 – Koa; 2oo8 – Dobře nám; …