Jean-Pierre Léaud

Jean – Pierre je synem scenáristy Pierre Léauda a herečky Jacqueline Pierreuxové. Ve čtrnácti letech jej objevil režisér Francois Truffaut, který mu svěřil náročnou hlavní roli chlapce Antoina, jehož chování vyvolává neustálé problémy v rodině i ve škole, jednalo se o snímek Nikdo mne nemá rád (1959). Díky přátelství, citovému a tvůrčímu souznění obou umělců pokračovala jejich úspěšná spolupráce i v dalších letech, kdy osudy neposlušného mladíka rozvinuli až do let dospělosti - Láska ve dvaceti letech (1962), Ukradené polibky (1968), Rodinný krb (1970), Láska na útěku (1979). Podobné typy hrdinů, kteří trpí citovou a psychickou nevyrovnaností, ztělesnil rovněž ve filmech Jean – Luca Godarda. Za svůj výkon v roli Paula, o jehož milostných peripetiích vypráví poetický snímek Mužský rod, ženský rod, obdržel Stříbrného medvěda v Západním Berlíně 1966. Výrazný výkon předvedl v postavě Toma, snoubence hrdinky (Maria Schneiderová), kdysi skandálního dramatu Poslední tango v Paříži (1972) od režiséra Bernarda Bertolucciho. Po smrti Truffauta se nervově zhroutil a v roce 1986 byl hospitalizován na psychiatrické klinice. Zásluhou nezávislého finského režiséra Akiho Kaurismäkiho byl Jean – Pierre znovuobjeven a představen mladé generaci jako hrdina absurdní komedie Smlouva s vrahem (1991), v níž hraje úředníka, který po vyhození ze zaměstnání chce zemřít. V roce 1992 hraje průmyslníka, který je jedinný kupec obrazů malíře ve snímku Bohémský život. V roce 2000 za celoživotní tvorbu byl oceněn Čestným Césarem. Další filmy, kde hrál : Americká noc (1973), Můj pasák (1996), Nevinný (1998), V zajetí chuti (1999), Snílci (2003), J’ai tuer Ben Barka (2005).