Josef Chuchro

Hudebník Josef Chuchro se jako uznávaný violoncellista stal i pedagogem pražské konzervatoře a Hudební fakulty Akademie múzických umění, jíž byl sedm let dokonce jejím prvním porevolučním děkanem a čtyři roky vedoucím katedry strunných nástrojů. Chuchro působil i v mnoha porotách různorodých soutěží a mimo to vedl mistrovské kursy nejenom doma, ale i za hranicemi. Chuchro nebyl v očích veřejnosti činný jenom v hudebnické či učitelské práci, neboť byl členem předsednictva Rady vysokých škol a příležitostně psal i odborné recenze koncertů. Josef Chuchro začal sbírat své zkušenosti s ovládáním hudebních nástrojů již ve svých šesti letech a mimo klavíru i varhan se začal učit hrát i na violoncello. Chuchro proto navštěvoval hodiny hry nejprve na pražské konzervatoři a posléze na Hudební akademii múzických umění a ve svých necelých dvacet letech začal samostatně sólově koncertovat. O necelých deset let později je Chuchro jmenován sólistou České filharmonie, poté se stává členem Sukova tria a koncem 7o. let společně se svým synem založil Pražské violoncellové duo. Chuchrovo mistrovství slyšeli návštěvníci koncertů na všech kontinentech světa, neboť spolupracoval se světově proslulými a uznávanými dirigenty i jinými kolegy. Chuchro účinkoval pod taktovkou 112 dirigentů a na koncertním pódiu hrál s 75 orchestry. Ve výčtu koncertní činnosti J. Chuchra najdeme totiž velice obsáhlý repertoár zahrnující skladby od zahraničních klasických autorů P. I. Čajkovského; A. Vivaldiho; G. F. Händla; J. Haydna; F. Schuberta; C. Debussyho či S. Prokofjeva po domácí autory A. Dvořáka; L. Janáčka; B. Martinů; J. Pauera nebo L. Fišera. Osobitý Chuchrův umělecký projev býval oceňován pro sytý a kultivovaný tón, také pro smysl a úctu k hudebnímu styly a zejména i pro jeho vřelost podání lyrických partií hraných děl. Josef Chuchro má na svém kontě také celou řadu alb, protože natočil téměř osm desítek titulů se sólovými; komorními i jinými skladbami; z toho 38 desek sólových, devět s Českou filharmonií a zbývající čtyři desítky byly realizovány buď s jinými komorními uskupeními či s dalšími hudebníky. K nejvýznamnějším nahrávkám, které nám budou Chuchrův talent připomínat i nadále jistě patří Dvořákův Koncert H moll, který nahrál s Českou filharmonií dokonce dvakrát a pokaždé pod taktovkou jiného dirigenta; stejně jako Sonáty L. van Beethovena a B. Martinů pokaždé s jiným klavíristou; dále pak Koncert č. 1 C. Saint – Saënse; Čajkovského Variace na rokokové téma; Trojkoncert C dur nebo Variace L. van Beethovena či čtyři Nocturna Bohuslava Martinů. Mnohokrát Chuchro nahrával i skladby soudobých autorů, mezi které můžeme zařadit díla: Musica concertante J. Hanuše; Sonátu L. Sluky nebo Pět dramatických sekvencí V. Neumanna. Se Sukovým triem natočil Chuchro některé skladby vícekrát a jen Beethovenovo Trio B dur s podtitulem Arcivévodské natáčel s železnou pravidelností vždy s odstupem několika let, takže dnes je možné vybrat si z cca jeho pěti konkrétních nahrávek. Svou rozsáhlou koncertní činností se Chuchro doslova po celém světě přiřadil mezi prominenty českého violoncellového umění. Josef Chuchro jako výjimečná osobnost na hudebním poli získal několikrát příležitost předvést své interpretační umění také před kamerami či před rozhlasovým mikrofonem. Díky tomu je Chuchrova hra zaznamenána například na četných záznamech koncertů mezinárodních i domácích hudebních festivalů či různorodých dalších akcí, jak to dokládá například Koncert C dur pro 2 violoncella a orchestr z Pražského jara 1966 režírovaný M. Macků. Chuchro má své záznamy mimo domácích televizí i v archivech mnohých zahraničních rozhlasových a televizních společností. Josef Chuchro, laureát mnoha mezinárodních soutěží se za kompletní nahrávku sonát a variací L. van Beethovena pro violoncello a klavír stal spolunositelem prestižní kanadské Ceny Award of Merit. Josef Chuchro získal řadu prestižních ocenění také za své interpretační výkony, ať šlo o Čestné uznání Mezinárodního hudební soutěže festivalu Pražské jaro 195o; bronzovou Cenu hudební soutěže Berlín 1951; stříbro v obdobném klání v Bukurešti 1953 či titul laureáta soutěže Pražské jaro 1955 stejně jako Soutěže Pabla Casalse Mexiko 1959. V r. 1967 získal Chuchro Cenu Svazu československých skladatelů za vynikající souborné provedení cyklu sonát a variací L. van Beethovena; v r. 1974 Medaili Bedřicha Smetany za zásluhy o rozvoj české hudby; v r. 1984 Medaili Roku české hudby za soubornou gramofonovou nahrávku sonátového díla B. Martinů a za významný přínos pro českou hudbu. V r. 2oo3 se Chuchro dočkal Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za celoživotní tvůrčí pedagogickou činnost a zvláště významné výsledky v pedagogické práci; stejně jako Medaile Josefa Hlávky za mimořádné zásluhy o slávu české violoncellové školy. Umění Josefa Chuchra ocenila také městská část Prahy 3 zápisem do Knihy cti a udělením Čestného odznaku městské části. Josef Chuchro, ml., syn hudebníka Josefa Chuchra, st. a otec hudebníka Jana Chuchra, zemřel ve věku 78 let. Audiografie – hudebnická (výběr): ? – Johann Sebastian Bach: Sonáta D dur pro violoncello a cembalo; Johann Sebastian Bach: Sonáta G dur pro violoncello a cembalo; Johann Sebastian Bach: Sonáta G moll pro violoncello a cembalo (na cembalo ve všech třech albech hraje Z. Růžičková); Ludwig van Beethoven: Sonáta A dur pro klavír a violoncello; Ludwig van Beethoven: Sonáta C dur č. l pro klavír a violoncello; Ludwig van Beethoven: Sonáta D dur č. 2 pro klavír a violoncello (na klavír ve všech třech nahrávkách doprovází J. Panenka); Ludwig van Beethoven: Sonáta F dur pro klavír a violoncello (na klavír hraje A. Holeček); Ludwig van Beethoven: Sonáta F dur pro klavír a violoncello (klavír – J. Panenka); Ludwig van Beethoven: Sonáta G moll pro klavír a violoncello (klavír: A. Holeček); Ludwig van Beethoven: Sonáta G moll pro klavír a violoncello (na klavír hraje J. Panenka); Ludwig van Beethoven: Trio B dur; Ludwig van Beethoven: Trio B dur Arcivévodské; Ludwig van Beethoven: Trio C moll č. 3; Ludwig van Beethoven: Trio D dur Duchovní (vše hraje Sukovo trio); Ludwig van Beethoven: Trio E moll č. 3; Ludwig van Beethoven: Trio Es dur; Ludwig van Beethoven: Trio Es dur č. 2; Ludwig van Beethoven: Trio G dur; Ludwig van Beethoven: Trojkoncert C dur pro klavír, housle, violoncello a orchestr (Českou filharmonii řídí K. Masur, dále hrají: J. Suk a J. Panenka); Ludwig van Beethoven: Variace Kakadu; Ludwig van Beethoven: 12 variací na Haendelovo téma z oratoria Juda Makabejský pro violoncello a klavír; Ludwig van Beethoven: 12 variací na Mozartovo téma z opery Kouzelná flétna pro violoncello a klavír; Ludwig van Beethoven: 7 variací na Mozartovo téma z opery Kouzelná flétna pro violoncello a klavír (na klavír hraje ve všech třech případech J. Panenka; Johannes Brahms: Trio C dur; Johannes Brahms: Trio C moll (oba případy Sukovo trio); Petr Iljič Čajkovskij: Variace na rokokové téma pro violoncello a orchestr (Česká filharmonie za řízení A. Klímy); Claude Debussy: Sonáta D moll pro violoncello a klavír (na klavír hraje J. Panenka); Antonín Dvořák: Bagatelly; Antonín Dvořák: Klavírní kvartet D dur; Antonín Dvořák: Klavírní kvartet Es dur (poslední tři Sukovo trio); Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr H moll (Českou filharmonii řídí V. Neumann); Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr H moll (Českou filharmonii řídí J. Waldhans); Antonín Dvořák: Rondo pro violoncello a orchestr G moll (Orchestr FOK řídí V. Neumann); Antonín Dvořák: Sextett A dur; Antonín Dvořák: Trio Dumky; Antonín Dvořák: Trio F moll; Antonín Dvořák: Trio G moll (vše výše Sukovo trio); Luboš Fišer: Sonáta pro dvě violoncella a klavír; Edward Grieg: Sonáta A moll pro violoncello a klavír (klavír v obou posledně uvedených opět J. Hála); Jan Hanuš: Musica concertante pro violoncello, piano, piatti a percuse (Českou filharmonii řídí V. Neumann za doprovodu J. Panenky); Viktor Kalabis: Trio (hraje Sukovo trio); Bohuslav Martinů: Concertino pro housle, violoncello, klavír a smyčcový orchestr (Českou filharmonii řídí V. Neumann, dále hrají: J. Suk aj. Panenka); Bohuslav Martinů: Koncert č. l pro violoncello a orchestr (Českou filharmonie diriguje Z. Košler); Bohuslav Martinů: Nocturno č. l pro violoncello a klavír; Bohuslav Martinů: Nocturno č. 2 pro violoncello a klavír; Bohuslav Martinů: Nocturno č. 3 pro violoncello a klavír; Bohuslav Martinů: Nocturno č. 4 pro violoncello a klavír (klavír ve všech uvedených Nocturnech J. Hála); Bohuslav Martinů: Sonáta č. l pro violoncello a klavír (na klavír hraje A. Holeček); Bohuslav Martinů: Sonáta č. l pro violoncello a klavír; Bohuslav Martinů: Sonáta č. 2 pro violoncello a klavír; Bohuslav Martinů: Sonáta č. 3 pro violoncello a klavír (na klavír všechny tři Sonáty J. Hála); Felix Mendelssohn Bartholdy: Trio D moll (Sukovo trio); Věroslav Neumann: Pět dramatických sekvencí pro violoncello a klavír (klavírní doprovod J. Hála); Camille Saint-Saens: Koncert č. l a-moll pro violoncello a orchestr (hraje Česká filharmonie pod vedením A. Klímy); Franz Schubert: Notturno (Sukovo trio); Luboš Sluka: Sonáta pro violoncello a klavír (klavír – J. Panenka); Josef Suk: Balada pro violoncello a klavír (dále hraje J. Hála); Josef Suk: Serenáda pro violoncello a klavír (dále hraje J. Hála); Josef Suk: Trio c-moll; 1956 – Bedřich Smetana: Trio G mol1; Josef Suk: Elegie; 1961 – Ludwig van Beethoven: Trio B dur Arcivévodské; 1962 – Petr Iljič Čajkovskij: Trio A moll; 1964 – Franz Schubert: Trio B dur; 1966 – Johannes Brahms: Trio C moll; Antonín Dvořák: Trio F moll; 1967 – Josef Suk: Elegie; 1968 - Bedřich Smetana: Trio G moll; 1975 – Ludwig van Beethoven: Trio B dur Arcivévodské; Franz Schubert: Trio B dur; 1976 – Johannes Brahms: Trio H dur; Petr Iljič Čajkovskij: Trio A moll; 1977 – Antonín Dvořák: Trio B dur; 1978 – Josef Suk: Elegie 1983 – Ludwig van Beethoven: Trio Es dur č. 1 (vše hraje Sukovo trio); … zdroj: Daniel Rubeš - Uzavřené osudy