Florence Lawrence

Florence Lawrenceová byla první filmovou herečkou, jejíž jméno bylo použito k propagaci jejích filmů a studia (Independent Moving Pictures Company), pro které pracovala. Předtím herci a herečky pracovali anonymně, částečně ze strachu, že je divadelníci odmítnou najmout, pokud se zjistí, že pracují pro film, a částečně proto, že filmoví manažeři nechtěli do výroby těchto reklamních filmů investovat mnoho peněz a aby se jejich herci nestali příliš známými a nezačali požadovat vyšší platy. Florence byla na jevišti od tří let, vystupovala v muzikálech a divadelních hrách, hrála na flétnu a na housle. Ve 20 letech byla obsazena do Edisonovy produkce Daniel Boone (1907), což ji přivedlo k práci ve Vitagraph Studios. Odtud ji najala společnost Biograph, kde své řemeslo zdokonalovala pod vedením D.W. Griffitha. V roce 1909 odešla z Biographu, aby hledala lépe honorované zaměstnání u jiné filmové společnosti. V důsledku toho se dostala na černou listinu organizace Motion Picture Trust v čele s Thomasem A. Edisonem, ke které patřila většina filmových producentů a která měla patenty na většinu zařízení pro filmový průmysl. Carl Laemmle na konci roku 1909 založil IMP a odmítl se připojit k Motion Picture Trust. Trust podnikl kroky, legální i jiné, aby Laemmla odradil od produkování filmů na vlastní pěst, ale marně. Lawrenceová a její manžel, režisér Harry Solter, se zapsali jako první hráči IMP. V březnu 1910 se poprvé osobně objevila v reklamě jako filmová hvězda v St. Louis a výsledná publicita ji proslavila a zvýšila tržby jejích filmů. Brzy následovaly další filmové společnosti a jména filmových herců a hereček se začala objevovat ve všech segmentech médií. Lawrence pracovala rok pro IMP, pak strávila další rok v Lubinu, než založila vlastní produkční společnost Victor, který vedla až do roku 1914. Po nehodě na natáčení, při které si poranila záda, odešla od filmu. V roce 1916 se nechala opět zlákat pro celovečerní film Elusive Isabel (1916), ale by to neúspěch. O comeback se pokusila znovu v roce 1921, ale i to bylo neúspěšné. Ve 20. a 30. letech se usadila v malých a charakterových rolích. Po letech zápasu s vážnou nemocí spáchala v roce 1938 sebevraždu. Byla nalezena ve svém bytě 27. prosince 1938 a brzy poté zemřela v nemocnici.