Ester Krumbachová

Myšlenky-názory-postřehy-výroky Ester Krumbachové: ...jakmile se naučíte skepsi vůči čemukoli, tedy skepsi vůči druhým, učíte se nutně i skepsi sám k sobě, ke svým. Když ne, jste-li schopen skepse toliko jednostranné, to jste pak přece jako pravověrný katolík, ne?/1/ ...Lidé povrchní, zatížení doktrínami, mají vždycky sklon považovat důsledky poctivého myšlení za cosi nekalého, div ne za komplot. To je takový atavistický pud./2/ ...Mě daleko víc zajímají muži než ženy. Jsou mnohem, mnohem nebezpečnější. Jejich agresivní sexualita se často docela vymyká z oblasti lásky. A nakonec to končí válkami./3/ ...Jeviště není jen prostor pro imaginaci. Imaginace je už v tom, že to je prostor, který je třeba pochopit, vymezit, ohraničit. A v tom prostoru jeden člověk. Nebo věc. Život věci. Já bych chtěla mít v kapse ještě jeden život a pak bych snad dělala divadlo./4/ ...nic si předem nepředstavuji, dívám se na herce i na neherce, všímám si jejich lidské podmíněnosti, vlastností, je to všechno velice komplikované, ale současně velice pravdivé, skutečné a vytváří to kromě kreseb podstatnou součást kostýmu. Kompars, žena, každý má svou vůni a neopakovatelnost, lidé musí být ve filmu celí, se vším, všechno jim musí dokonale padnout. Je nutné je ztvárnit celé./5/ ...V Čechách máme zvláštní nadání utloukat v lidech důvěru ve smysl toho, co chtějí dělat, naději, že je snad někdo uslyší./6/ ...Když budete svoje dítě v jednom kuse mlátit a kopat, uděláte z něj nakonec jenom blbce, buď zlého nebo zbabělého./7/ ...Život lze rozdělit do takových malých údobí. Nejprve zjišťujeme, co se děje, potom, co se děje vám, a nakonec co sám jste. teprve pak začnete zjišťovat, co můžete dělat, a přijdete na to, že toho není tak mnoho./8/ ...Žijeme zkrátka ve věku filmu. O událostech už neinformuje hlásný, trubač, bubeník, ale rozhlas, televize, neóny, všechno, co je člověku přístupné. Mně se zdá, že kino je dokonce přístupnější než obrazová galerie./9/ ...Když žena začne vypovídat o světě mužů, je to pomsta. Ale o svět žen, to je docela něco jiného. Ženy se důvěrně znají, chodí před sebou v prádle, dovedou o sobě vypovědět. Muži jsou například vážní úplně jinde než ženy. Bylo by jen lidstvu na prospěch, kdyby se to trochu promíchalo. Žena například vidí některé věci hned, dřív než muž , ale nepozná symptomy, jež muž rozezná docela bezpečně./10/ /1-10, z rozhovoru Ester Krumbachové s A.J.Liehmem, 1966/