Dimitri Kirsanoff

Režisér Dimitri Kirsanoff patřil k početné ruské komunitě, která v období mezi dvěma světovými válkami nalezla tvůrčí zázemí ve Francii, prosadil se jako představitel filmového impresionismu, později ale natočil i několik čistě komerčních filmů. Narodil se v estonském městě Jurjev (nyní Tartu) jako Markus Susmanovič Kaplan, po bolševické revoluci zamířil do Francie, kde studoval na hudební škole École Normale de Musique, poté se uplatnil v hudebním doprovodu němých filmů v kinech, hrál na violoncello. Svět filmu jej okouzlil, k vlastní tvorbě jej inspirovala herečka Nadia Sibirskaia (1900-1980), která se tehdy stala jeho první manželkou (pseudonymem se snažila vzbudit zdání ruského původu, ve skutečnosti ale byla rodilou Francouzkou). Pro svůj první projekt ovšem nenalezli producenta, takže jejich společný debut IRONIE OSUDU (L’ironie du destin, 1923) vznikl na vlastní náklady, ve vlastní produkci ostatně Kirsanoff točil i v následujících letech. Svým dalším filmem MÉNILMONTANT (1926; v hlavní ženské roli opět Nadia Sibirskaia) se Kirsanoff zařadil mezi přední tvůrce francouzské filmové avantgardy díky novátorské práci s kamerou a akcentem na vizuální stránku. Vzájemně prospěšná spolupráce s Nadiou Sibirskaiou pokračovala ještě na několika dalších filmech (DESTIN, 1927; SABLES, 1929), v osobním životě se ale rozešli a následoval rozvod. Jako řada jiných režisérů, tak i Kirsanoff se jen těžko uplatňoval po příchodu zvuku, až po několikaleté přestávce se divákům připomněl melodramatem RAPT (1933), poté realizoval několik krátkých filmů. I když na rozdíl od jiných filmařů nedokázal skloubit své umělecké vize s komerčním proudem tehdejší filmové produkce, nakonec se přizpůsobil a koncem třicátých let natočil několik filmů vyhovujících obecným požadavkům na zábavnou roli kinematografie (FRANCO DE PORT, 1937; PŮLNOČNÍ LETADLO – L’avion de minuit, 1938; ČTVRŤ BEZ SLUNCE – Quartier sans soleil, 1939). Ve všech třech zmíněných filmech hrála hlavní roli Colette Darfeuil, v menších úlohách se ale znovu uplatnila i režisérova bývalá manželka Nadia Sibirskaia. Podruhé se Dimitri Kirsanoff oženil s Berthe Bessette, která se pak pod jménem Monique Kirsanoff prosadila u filmu jako střihačka. Vzhledem ke svému ruskému původu se během druhé světové války Kirsanoff držel v ústraní, po roce 1945 natočil jako středometrážní svůj další významný film vycházející z literární předlohy Guy de Maupassanta (DEUX AMIS, 1946). K celovečerním filmům se vrátil až počátkem padesátých let, z jeho pozdější tvorby zaznamenaly solidní divácký ohlas kriminálka FURIANT (Le crâneur, 1955) a dvě komedie se Sophií Desmarets v hlavní roli (DNES VEČER BUDOU SUKNĚ VLÁT – Ce soir les jupons volent, 1956; SLEČNA KATASTROFA – Miss Catastrophe, 1957). Dimitri Kirsanoff zemřel následkem infarktu v Paříži 11. února 1957 ve věku 57 let.