Casimir Oberfeld

Hudební skladatel Casimir Oberfeld proslul jako autor meziválečných operet, jeho jménem je podepsána i hudba k více než padesáti filmům, a i když většinu života strávil na různých místech v Evropě, nakonec se stal obětí holocaustu a je pohřben v české Přelouči. Pocházel z židovské rodiny a narodil se jako Kasimierz Jerzy Oberfeld v polské Lodži. Hudbu studoval původně ve svém rodišti, ale již počátkem dvacátých let odešel do Francie, kde se jako profesionální hudebník začal prosazovat od roku 1924. Brzy se proslavil jako autor úspěšných operet, skládal také temperamentní písně i šansony pro tehdy populární zpěváky jako byli Georges Milton nebo Henri Alibert, jeho melodie zpívala také dobová kabaretní hvězda Mistinguett. S příchodem zvukového filmu se Casimir Oberfeld zaměřil na komponování filmové hudby a během necelých deseti let obohatil svým dílem přes padesát francouzských snímků. Vzhledem k tomu, že jeho doménou byly šlágry kabaretního typu, v jeho filmografii převažují nenáročné veselohry nijak vysokých kvalit. Poprvé komponoval pro komedii POSTRACH BILETÁŘŮ (Le roi de resquilleurs, 1930) v hlavní roli s již zmíněným Georgesem Miltonem. S ním pak spolupracoval na dalších třech filmech, především ale od poloviny třicátých let svými písněmi pomáhal budovat popularitu tehdy začínajícího a později slavného komika Fernandela. Jejich prvním společným filmem byla komedie FLAMENDR FERDINAND (Ferdinand le noceur, 1935), na intenzitě nabrala jejich spolupráce až koncem třicátých let, kdy Oberfeld skládal písně pro úspěšné Fernandelovy komedie BARNABÁŠ (Barnabé, 1938) nebo LE SCHPOUNTZ (1938). Kromě filmové hudby Oberfeld nadále psal operety, některé z nich se ostatně dočkaly i filmové podoby. Jen výjimečně skládal pro dramatický žánr, sluší se připomenout špionážní válečný film SLEČNA DOKTOR (Mademoiselle Docteur, 1937) režiséra G. W. Pabsta. Následovaly i další velké úspěchy s Fernandelem (BYL JSEM TO JÁ – Raphaël le tatoué, 1939) nebo VLOUPÁNÍ (Fric-frac, 1939). Nejčastěji jej ke spolupráci zval režisér Maurice Cammage, pro nějž Oberfeld napsal hudbu ke dvanácti filmům. S ohledem na Oberfeldův židovský původ zasáhl do jeho dalších životních osudů dramaticky začátek druhé světové války. V roce 1940 sice ještě přišla do kin úspěšná komedie PAN HECTOR (Monsieur Hector, 1940) s Fernandelem v titulní roli, ale krátce nato byl Oberfeld donucen k odchodu do soukromí. Jeho pokus dostat se do Spojených států nevyšel a několik let žil v ilegalitě v Nice v jižní Francii. Teprve po zostření poměrů koncem války byl zatčen na základě udání a přes pomoc vlivných přátel (Fernandel) byl deportován do Osvětimi. Když v lednu 1945 došlo k likvidaci koncentračního tábora v Osvětimi, byl Casimir Oberfeld zařazen do jednoho z transportů směřujících dále na západ od osvobozující sovětské fronty. Kdy přesně zemřel, není známo, jako datum úmrtí se uvádí 24. leden 1945, kdy byla jeho mrtvola vyhozena z vlaku v Přelouči. Díky vytetovanému číslu bylo jeho tělo později identifikováno a spolu s dalšími osmi vězni byl pohřben na místním hřbitově. Úspěšný francouzský skladatel polského původu Casimir Oberfeld tak dodnes odpočívá v bezejmenném, nicméně označeném hromadném hrobě ve východočeské Přelouči.