Isa Barzizza

Italská herečka Isa Barzizza pochází z umělecky založené rodiny, sama si ale svou cestu na jeviště a před kamery musela vybojovat proti otcově vůli. Narodila se ve známém přímořském letovisku Sanremo u francouzských hranic, její otec Pippo Barzizza (1902-1994) byl hudebním skladatelem a dirigentem. Isa studovala v Turíně na prestižní střední škole Liceo Classico Gioberti Vincenzo, již jako studentka zároveň hrála menší role v divadle po boku slavných herců jako byli Ruggero Ruggeri nebo Elsa Merlini. Když dokončila školu, do svého hereckého souboru ji chtěl angažovat slavný komik Erminio Macario. Isin otec byl sice proti, nakonec ale souhlasil s podmínkou, že dceru do doby dosažení plnoletosti bude na divadelních turné doprovázet vychovatelka. Isa Barzizza se jako sličná dívka se schopnostmi komediálního projevu i pěveckým talentem stala koncem čtyřicátých let hvězdou nenáročného hudebního a kabaretního repertoáru. Ke spolupráci ji pak přizval neméně slavný komik Toto, s nímž také absolvovala debut před filmovou kamerou v komedii DVA SIROTCI (I due orfanelli, 1947), která parodovala oblíbenou a několikrát zfilmovanou literární předlohu. Toto patřil v té době k nejúspěšnějším filmovým hercům a Isa Barzizza se jako protagonistka velkých rolí v jeho jedenácti filmech pochopitelně těšila značné popularitě, hráli spolu například v komediích FIGARO SEM, FIGARO TAM (Figaro qua, Figaro la, 1950), ŠEST ŽEN MODROVOUSOVÝCH (Le sei mogli di Barbablu, 1952) nebo TOTO V BARVÁCH (Toto a colori, 1953). Točila ale i s jinými herci a hlavní ženské role vytvořila ve filmech ADAM A EVA (Adamo ed Eva, 1949) nebo BYL TO ON, ANO, ANO (Era lui… si! Si!, 1951), objevila se i ve hvězdně obsazeném VELKÉM VARIETÉ (Gran varieta, 1955). Výjimečnou příležitost mimo hudební nebo komediální žánr dostala v koprodukčním projektu zpracovávajícím slavný příběh CARTOUCHE (1954), který je však zastíněn pozdější verzí s J. P. Belmondem. Kromě filmu pokračovala Isa Barzizza i v práci pro divadlo, vedle hudebních komedií se občas uplatnila i v klasickém repertoáru (Shakespearův Večer tříkrálový), v padesátých letech se výrazně začala prosazovat také v televizi. Dočasné přerušení všech uměleckých aktivit způsobila smrt jejího manžela, televizního režiséra Carla Chiesy (1926-1960), který zahynul při autonehodě. Isa Barzizza se tehdy vzdala umělecké kariéry a věnovala se výchově dcery. Později se k práci vrátila a založila vlastní dabingovou společnost. Sama se pak dabingu věnovala řadu let a její hlas zazněl z desítek zahraničních filmů a seriálů. Po dlouhých letech se znovu začala objevovat i ve filmu (TAK NÁS MILOVALI - C´eravamo tanto amati, 1974), její další práce před kamerou je však spíše jen nárazová a významově podružná. Zatím naposledy se objevila ve filmu 7 KM OD JERUZALÉMA (7 km da Gerulasemme, 2007), častěji hraje v televizi. V devadesátých letech znovu příležitostně hrála rovněž divadlo.