Jerome D. Salinger

Americký spisovatel Jerome David Salinger se narodil 1. ledna roku 1919 na Manhattanu v New Yorku. Jeho otec Solomon byl Žid, matka však měla původ skotsko – irský. Od své původní víry však konvertovala k židovství a změnila si jméno na Miriam. Do rodiny patřila ještě dcera Doris (1911 – 2001). STUDIUM A PRVNÍ PRACOVNÍ ZKUŠENOSTI Mladý J. D. nejprve navštěvoval veřejnou školu na Manhattanu, později však přestoupil do soukromé školy McBurney, kde chodil do devátého a desátého ročníku. V době studia se objevil též v několika divadelních hrách a to i přesto, že otec herecké profesi nebyl nakloněn. Posléze nastoupil J. D. na vojenskou akademii Valley Forge v Pennsylvánii a roku 1936 nastoupil na New York University, avšak po necelém roce vysokoškolského studia zanechal. V roce 1937 odjel Jerome David Salinger na otcovo přání do Vídně, aby se zdokonalil v oblasti obchodnictví. Zde si mladý J. D. zdokonalil znalosti německého, ale také francouzského jazyka. Roku 1938 se těsně před anšlusem Rakouska J. D. vrací zpět do Států. Pokusil se opět o vysokoškolské studium, tentokrát na Ursinus College v Pensylvánii. Po absolvování prvního semestru však opět ze školy odešel. LITERÁRNÍ DRÁHA Bylo to psaní vlastní tvorby, které i přes studijní pokusy a vídeňský pobyt, zaujalo jakousi prvotní touhu v duši mladého J. D. Salingera. Již v době studia na vojenské akademii se pokoušel o psaní vlastních textů a na přelomu 30. a 40. let svůj bezesporu literární talent stále rozvíjí. Na Kolumbijské univerzitě začal navštěvovat večerní kurzy tvůrčího psaní. Svými literárními prvotinami zaujal Whita Burnetta, svého lektora a současně také editora časopisu Story. Burnett pochopil, že v mladém muži dříme skutečný literární talent a díky němu vyšli Salingerovi první povídky. Ta první byla otištěna v časopise Story v roce 1940 a nesla název „Mladí lidé“. Pojednávala o několika mladých lidech, kteří nemají životní cíl. VÁLEČNÁ LÉTA V průběhu 2. světové války J. D. Salinger publikuje různé povídky v magazínu „The New Yorker“. Jeho hrdina Holden Caufield se objevuje v roce 1941 v povídce s názvem „Slight Rebellion of Madison“. Protože však povídka úzce prostřednictvím hlavního hrdiny narážela na válečné dění a Spojené státy po útoku na Pearl Harbor vstupují do války, byl povídka označena jako nepublikovatelná v době válečného konfliktu. Poprvé tak směla vyjít až roku 1946. V období válečných roků prožije Salinger nejednu nesnadnou životní situaci. Ještě před vstupem Spojených států do války pracuje roku 1941 na vyhlídkové lodi v Karibiku jako organizační ředitel a bavič. Později se přímo účastní válečného konfliktu, je totiž na jaře 1942 povolán do armády. Účastní se tažení z Normandie do Německa a zde poznává svého blízkého přítele Ernesta Hemingwaye, s nímž i později po návratu z války udržuje korespondenci. Mezi oběma muži bylo navázáno upřímné přátelství. Byl to právě Hemingway, kdo vlastně nepřímo podnítil touhu J. D. Salingera napsat román, kde hlavní postavou bude právě Holden Caufield, jeho hrdina již zmíněné povídky. NEJSLAVNĚJŠÍ ROMÁNOVÉ DÍLO Je třeba dodat, že současně románové dílo s autorstvím J. D. Salingera jediné. Nicméně kniha s názvem „Kdo chytá v žitě“ se stala natolik kultovním literárním titulem, že zcela zastíní ostatní Salingerovu tvorbu. Je považována za jakousi bibli americké mládeže, neboť hlavní hrdina – sedmnáctiletý Holden Caufield – svým vlastním pohledem hodnotí svoje dětství, osoby, s nimiž se setkal, ukazuje na problematiku, o níž se tehdy ještě tolik veřejně nemluví. Bez příkras a s otevřeností očima sedmnáctiletého chlapce hovoří o prostituci, homosexualitě, životě na ulici. Sám Salinger přiznává, že se částečně jedná o jeho vlastní autobiografii, do níž vtiskl mnoho svých osobních pocitů. Kniha vyvolala oblibu i odpor současně. Několikrát se dostala na seznam americké cenzury, nicméně kult, který vyvolala, potlačit cenzura nedokázala. Mladá generace byla dychtivá myšlenek a pocitů autora, jenž píše otevřeně o tématech do té doby silně tabuizovaných, přináší skutečný pohled na realitu, k čemuž bezesporu přispěl také hovorový jazyk, jímž je kniha napsána. SOUKROMÝ ŽIVOT J. D. Salinger žil dlouhá léta v naprostém ústraní. Jakýmsi paradoxem neunesl slávu svého románu, který vyšel roku 1951. I přes mnoho odporu vůči otevřenosti Holdena Caufielda se román „Kdo chytá v žitě“ stal bestsellerem. Sláva, které autor takřka přes noc dosáhl, v něm vyvolala dost silný neklid. O rok později se stěhuje do Nové Anglie, kde pak žije celá léta v chalupě bez elektřiny a teplé vody. Své soukromí si pečlivě střeží a je jen málo informací o jeho osobním životě a to ještě před ochodem do ústraní. Již na počátku 40. let prožívá mladý Salinger milostné vzplanutí k Ooně O´Neill, dceři dramatika Eugena O´Neilla. Jejich vztah byl velmi intenzívní, nicméně skončil tehdy, když Oona poznala Charlieho Chaplina a později se stala jeho manželkou. Během druhé světové války se Salinger ale přece jen oženil. Jeho manželkou se stala Sylvie, Francouzka, kterou znal jen velmi krátkou dobu. Ve Státech pobyla s Jeromem D. jen osm měsíců, aby se pak vrátila zpět do své rodné Francie. Manželství bylo posléze rozvedeno. Druhou manželkou Jeroma D. Salingera se stala roku 1955 Claire Douglas, stalo se tak v době, kdy již spisovatel žil v ústraní. Opakovaně odmítal prodat práva na svůj fenomenální román „Kdo chytá v žitě“, byť o jeho zfilmování byl velký zájem. Odmítl dokonce i Billyho Wildera či Stevena Spielberga. V ústraní prožil Jerome D. Salinger v podstatě polovinu života. V New Hampshire zemřel dne 27. ledna roku 2010.