Andrex

Andrex, populární francouzský herec a zpěvák třicátých a čtyřicátých let 20. století, se narodil jako André Alexis Jaubert v Marseille. Pro jeho umělecký vývoj byla stěžejní setkání s dalšími rodáky z Marseille, jako byl například režisér Marcel Pagnol, ale především slavný komik Fernandel, s nímž Andrexe pojilo od školních let celoživotní přátelství a bohatá spolupráce před filmovou kamerou (hráli spolu v přibližně třiceti filmech). Původně Andrex začínal jako zpěvák v Marseille, jeho skromné počátky měly podobu imitování slavnějších kolegů, ale brzy se vypracoval v sólovou osobnost kabaretů, revuí a později i operet. Kromě účinkování v rodném Marseille pořádal také zájezdová vystoupení po jižní Francii a severní Africe. Nárůst popularity zvláště u ženského publika čekal na Andrexe po příchodu do Paříže, kam odešel v roce 1930. Úspěšné evropské turné pak předcházelo jeho angažování do slavného Casino de Paris (1932), kde vystupoval po boku slavných hvězd té doby. Tehdy také učinil první zkušenost s filmovou kamerou, poprvé se objevil v krátkém filmu GENIÁLNÍ NÁPAD (Une idée de génie, 1931). Jeho celovečerním debutem bylo nenáročné melodrama TOINE (1932). Andrexově další filmové kariéře velmi pomohlo přátelství s Fernandelem, který získal popularitu mnohem větší a do každého svého filmu si vymínil Andrexovu účast v rolích různého rozsahu. Poprvé spolu hráli v dnes již zcela zapomenuté komedii KOHOUT PLUKU (Le coq du régiment, 1933). Hned v následujícím roce ale Andrex dostal po Fernandelově boku hodnotnější hereckou příležitost v podobě lehkomyslného svůdce hlavní hrdinky (ANGELE, 1934). V následujících letech se Andrex jako populární zpěvák nevyhnul účasti v nenáročných hudebních veselohrách, ale nadále byl oslovován pro vedlejší až středně velké role i v kvalitních filmařských počinech. Jeho doménou se stali především záporní hrdinové, v jeho filmografii tak můžeme často najít role gangsterů nebo amorálních svůdníků. Objevil se také v několika historických filmech (MARSEILLAISA, 1937). Stěžejní nadále zůstávala spolupráce s Fernandelem, ne všechny jejich společné filmy měly sice vyšší umělecké kvality, na druhou stranu se těšily značné divácké přízni. Z hodnotnějších titulů s Andrexovou účastí můžeme připomenout dramata ZÁHADNÝ PAN VICTOR (L'étrange Monsieur Victor, 1938) nebo HOTEL DU NORD (1939). Souběžně pokračoval i v kariéře zpěváka a zvláště v době okupace byl v této profesi podstatně populárnější než jako herec. I když po válce svět operety a kupletů doznal značného útlumu, Andrex se tomuto oboru věnoval i nadále. Z jeho poválečné filmografie můžeme připomenout roli překupníka v dramatu MANON (1949), v dalších letech počet i význam jeho rolí začal klesat. Když v 60. letech Fernandel s Jeanem Gabinem založili společně producentskou společnost Gafer, není divu, že v jejich prvním filmu NEVDĚČNÝ VĚK (L'age ingrat, 1964) dostal příležitost i Andrex. V této době se ale objevil také ve filmu z okruhu tzv. francouzské drsné školy, kde stanul po boku hvězd o generaci mladších, jako byl například Belmondo – NEJSTARŠÍ FERCHAUX (L'aine des Ferchaux, 1963). Andrex byl ženatý s herečkou Ginette Baudin (1921-1971), měli spolu jednu dceru. Po Ginettině předčasné smrti Andrex výrazně omezil svá vystoupení na veřejnosti, což se týkalo i filmu. Po dlouhých letech jej bylo možno naposledy vidět ve filmu MYS CANAILLE (Cap Canaille, 1983). Krátce před smrtí vydal autobiograficky laděnou knihu On ne danse plus la java chez Bébert (1989). Andrex zemřel následkem infarktu v Paříži 10. července 1989 ve věku 82 let.