Gilbert Gil

Francouzský herec Gilbert Gil, vlastním jménem Gilbert Moreau, si své místo v dějinách francouzské kinematografie zajistil účastí v řadě hodnotných filmů, dnes však patří ke spíše zapomenutým osobnostem. S divadlem začínal počátkem třicátých let, prosadil se hlavně na scéně Théâtre Saint-Georges, později účinkoval i na dalších jevištích. Před filmovou kamerou se začal objevovat v roce 1936 a do konce druhé světové války odehrál řadu vedlejších rolí atraktivních mladých mužů. Popularitu mu přinesla především účast na slavném snímku PEPÉ LE MOKO (1937), kde hrál s Jeanem Gabinem, velké herecké příležitosti mu pak nabídli i další slavní tvůrci té doby. Fyzická podoba se slavným hercem Pierrem Blancharem vedla k tomu, že v několika filmech spolu hráli otce a syna (TAJNOSTI – Secrets, 1943), což pochopitelně vedlo ke spekulacím, zda spolu skutečně nejsou příbuzní. Jako atentátník Gavrilo Princip se objevil v historickém filmu Z MAYERLINGU DO SARAJEVA (De Mayerling a Sarajevo, 1940), několik hlavních rolí mu pak přinesla doba okupace (POSLEDNÍ KREJCAR – Le dernier sou, 1943; PIERRE A JEAN - Pierre et Jean, 1943), bratra hlavního hrdiny si zahrál také v životopisném snímku FANTASTICKÁ SYMFONIE (La symphonie fantastique, 1942). Ještě po válce dostal možnost ztvárnit hlavní role (VRAŽDA MANEKÝNA – Le mannequin assassiné, 1947), jedinkrát si vyzkoušel i filmovou režii, a sice se špionážním filmem ZLOČINECKÁ BRIGÁDA (Brigade criminelle, 1947), kde si také zahrál. V následujících letech příležitostí k filmování ubývalo, několikrát ale hrál v historických filmech Sachi Guitryho (NAPOLEON – Napoléon, 1955; KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA – Si Paris nous était conté, 1955). Poslední role odehrál ve filmech DOBRÉ DŮVODY (Les bonnes causes, 1963) nebo MEČ A VÁHY (Le glaive et la balance, 1963), později se objevil ještě v několika televizních seriálech. Koncem šedesátých let ukončil i své aktivity v divadle. Gilbert Gil byl celý život vášnivým kuřákem a zemřel následkem rozedmy plic v srpnu 1988 ve věku 74 let.