George Formby

Přezdívku „ Ukulele George“ dostal anglický herec a hudebník George Hoy Booth – uměleckým jménem George Formby, který se narodil 26. 5. 1904, v Lancashire, Wiganu v Anglii. George se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí. Otec James Booth, byl umělec, ve své době největší komik ve Velké Británii. To ostatně tvrdí ještě dodnes historikové, a tak mohu jen dodat, že nejstarší jablko – v tomto případě George se nazakutálelo daleko. Už jako výrostek byl známý svým přidrzlým a vědoucím úsměvem, grimasami, které používal rozesmály už tehdy i největšího škarohlída, ale přesto se jeho počáteční zájem ubíral jiným směrem. Jeho láskou byli koně a koníčci, a George jezdil už od 4 let. Od šesti let se stal žokejem, a v sedmi už jel svůj první mezinárodní závod. Po smrti otce v roce 1921 se musel George jako nejstarší postarat o celou rodinu a opustit žokejskou dráhu. Protože po otci zůstala vlastnická práva na hudební sál, založil svou kariéru na jeho předešlé umělecké práci a začal vystupovat na veřejnosti. Ve dvaceti letech se 24. prosince 1924 oženil s tanečnicí Beryl Ingram, která mu s uměleckou prací pomáhala tak vydatně, že se stala úspěšnou manažerkou a za čas i produkční. Téměř celý zbytek jejich společného života stáli jeden při druhém. Na ukulele se George naučil hrát během krátkého času, a i když to v podstatě byla objednávka pro výstup jen na "jedno číslo", hraní se stalo jeho zálibou natolik, že dosáhl v tomto nástroji úžasné virtuozity. Formby se lidem líbil také proto, že dokázal pro diváky vytvářet nejen podívanou a zábavu na úrovni, ale propojit všechno nefalšovaným upřimným a srdečným humorem i pro takzvané lidové vrstvy. Proto byly oblíbeny jeho komické písně plné dvojsmyslů, a při tom všem se současně začal formovat ojedinělý hudební styl – ve hře na ukulele začal používat své originální, synkopické prvky, které byly později typické pro způsob jeho hraní. Písně, které začal skládat vycházely v notách, a přestože byly jeden čas považovány pro rozhlas za hrubé, nebo příliš lidové, zakrátko se díky požadavků stovek posluchačů dostaly i do tohoto media. George nejen že za čas natáčel gramofonové desky, ale spolupracuje s orchestrem Jacka Hyltona – a to od roku 1932, a hraje v prvním filmu - Boots! Boots! 1934, nebo dvoudílném - Off the Dole a No Limit 1935 - v roli Johna Willie. Od roku 1934 do 1945 se stal nejlépe placeným filmovým hercem britské filmové scény a ročně vydělával pohádkových 100 000 liber. Filmy s Georgem jsou úspěšné i v jiných zemích, především v Kanadě a Austrálii, byl pozván k natáčení do USA ke společnosti Columbia. U nás byly jeho filmy distribuovány po válce, později v Ponrepo – nejznámějšími však přece jen byly - Trouble Brewing, Come on George, kde mohl ve filmu nejen zpívat, ale současně předvést své žokejské schopnosti, když závodil na koni ve Velké ceně Anglie, nebo ve špionážní komedii z roku 1940 s názvem : Let George Do It, kterou měl údajně on sám nejraději, protože si zde bral na paškál Hitlera, a tím ho prý hrozně rozčílil. George vyráží po vstupu Velké Británie do II. světové války za vojáky bojujícími nejen v Evropě, ale i severní Africe, a všude rozdává tolik potřebný humor a dobrou náladu. V roce 1946 je vyznamenán Řádem britského impéria (OBE). V tom samém roce pomalu odchází z filmové scény, a jeho posledním filmem byl snímek - George in Civvy Street v roce 1946. Do této doby má na svém kontě 21 filmů. Jeho práce však pokračuje formou koncertů a nahrávání desek. Beryl jeho manželka byla již dlouho nemocná, trpěla leukemií a 24. 12. 1960 zemřela. George měl v úmyslu se ještě jednou oženit, stále totiž doufal v potomka, kterého s Beryl nemohli mít. Jeho nevěstou byla 36-ti letá učitelka hudby Pat Howson, ale v únoru 1961 dostal infarkt a poté, co se mu po měsíci opět udělalo zle, byl odvezen do nemocnice, kde krátce nato zemřel po druhém infarktu 6. 3. 1961 v Prestonu, Lancashire ve věku 57 let. V den jeho pohřbu, který se konal v Liverpoolu, cestu, kudy se ubíral pohřební průvod lemovalo sto tisíc jeho fanoušků. Marta Holubová-clara.bow