Otýlie Sklenářová-Malá

Řeklia napsali o Otýlii Sklenářové-Malé: …Umění pí. Sklenářové-Malé nebylo nikdy chváleno, aby mu nebyl dán přívlastek ušlechtilého. Definujme si trochu, pokud můžeme, tu její ušlechtilost. Je v ní především mnoho zdrženlivosti…a ještě více/nám/ připomíná, co Lessing píše o řecké kráse skulpturální…/1/ …Její oči jakoby ustavičně byly upřeny na věty, jež pronáší, jako by je kladla před sebe, pozorovala je a ukazovala na ně. Když třeba v Lotharově Gertrudě modlí se Otčenáš za umírajícího krále, máte dojem, jakobyste tu všední modlitbu slyšeli poprvé ve svém životě: každá její prosba vystoupí před vás v novém, plném osvětlení-vidíte její obsah, postihujete jejich hloubku, noříte se v ně, šeptáte je s královnou./2/ …Nemáme zkrátka dnes na našem jevišti hlasu tak sympatického, tak vyrovnaného, sytého a poddajného, a stejně nemáme té bezúhonné, uhlazené, vzorné výslovnosti./3/ /1-3, Jindřich Vodák, čas. Čas z 3.5.1903/