Kamil Lhoták

Významný český malíř, grafik a filmový tvůrce Kamil Lhoták se narodil v pražských Holešovicích 25. července roku 1912. Narodil se mladé herečce Anně Kouglové a o dva roky mladšímu medikovi, rytíři Kamilu Lhotákovi ze Lhoty, kteří se seznámili na jednom z Žofínských plesů. Dlouhodobý vztah obou rodičů nebyl nikdy završen uzavřením sňatku. Dětství malého Kamila nebylo vždy harmonické, zejména v období, kdy se jej otec jako student medicíny pokoušel před svou rodinou zatajit. Již jako lékař finančně podporoval svého syna i jeho matku, které občas v utajení navštěvoval. Jako lékař konal různé pokusy se sérem proti obrně, což zřejmě přispělo k tomu, že i syn Kamil touto infekcí byl dětské obrny byl nakažen. Přes překonání nemoci byl Kamil celoživotně postižen na zdraví, zejména tím, že kulhal, což jej znevýhodňovalo v kolektivu dětí stejného věku. Matka vedla syna k zájmu o umění, především o malířství a literaturu. Sám Kamil se již krátce po dosažení deseti let každodenně ponořoval do dobrodružného světa románů Julese Verna. Jeho citlivá dětská duše se inspirativně napájela pro budoucí výtvarnou tvorbu z xylografických ilustrací Edouarda Rioua. Později se jeho výtvarné vidění světa napojovalo na tvorbu francouzských impresionistů a malířů autodidaktů. Od roku 1923 byl žákem Jiráskova gymnázia v Resslově ulici v Praze. Sám zde ve vlastním nákladu vydával jednovýtiskový Auto-zpravodaj, zaplněný svými kresbami, do kterého přispívali i další spolužáci. Později ve vyšších třídách gymnázia se zapojil do vydávání časopisu nazvaného Hledání umění a jako zvídavý mladý muž si nenechal ujít žádnou z výtvarných výstav pořádaných v Aventinu, především výstava Poesie 1932 s obrazy Rousseaua a Šímy. Dědictví po otci umožnilo Kamilovi vystudovat práva na Karlově univerzitě v Praze, když vyšel vstříc přání matky a potlačil svůj velký zájem o malířství a grafiku. V roce 1938 se oženil s Herthou Guthovou, která byla stejně jako Kamil Lhoták v dětství postižena dětskou obrnou. V následujícím roce 1939 si již prosadil svůj zájem o výtvarné umění, když samostatně představil veřejnosti v pražské Beaufortově galerii část své tvorby. Lhotákovo vidění světa bylo silně ovlivněno v té době dílem H. Rosseaua, E. Filly a J. Šímy. Náměty jeho obrazů byly takřka vždy krajiny, v nichž se v harmonickém poměru propojovala příroda s různými civilizačními prvky-světem vzducholodí, balónů, bicyklů, starých automobilů, letadel nebo lodí. Od roku 1939 byl členem Umělecké besedy. V roce 1942 se stal členem skupiny umělců nazvané Skupina 42, ve které umělecky dozrával po boku osobností, jakými byli grafik a básník Jiří Kolář, fotograf Jiří Hák, sochař Ladislav Zívr, malíři Karel Souček, Jan Smetana, František Gross aj. Jako grafik se stal v roce 1945 členem Svazu českých uměleckých grafiků Hollar. Významné bylo pro Kamila Lhotáka jeho setkání s Adolfem Branaldem, který jej svým způsobem přivedl k ilustrační tvorbě-román Dědeček automobil /1954/. Spolupráce pokračovala i později při natáčení stejnojmenného filmu, kde se do příprav a natáčení zapojili jako poradci. Z ilustrační tvorby je nutno připomenout úspěšné ilustrační počiny v knížkách určených mladým čtenářům: F. Pilíř - Dýmka strýce Bonifáce /1941/; V. P. Katajev - Na obzoru plachta bílá /1950/; Fr. Hrubín - Dívěj se a povídej /1955/; M. Twain - Dobrodružství Toma Sawyera /1955/; A. Ransome - Boj o ostrov /1959/; J. Verne - Vynález zkázy /1959/; J. Verne - Robur Dobyvatel /1959/; L. Souček - Jak se světlo naučilo kreslit /1963/ aj. Během své umělecké dráhy velmi hojně vystavoval jak v rámci kolektivních výstav, např.: Bienale v Benátkách /1963, 1965,1973/; Praha; Ostrava aj., ale i samostatně na mnoha místech nejen ve své rodné vlasti, ale i v zahraničí, např.: Praha; Karlovy Vary; Hradec Králové, Litoměřice; Roudnice nad Labem; Olomouc; Liberec; Brno; Káhira /1967/; Vídeň /1969, 1973/ aj. Jako výtvarník spolupracoval na animovaných filmech: Atom na rozcestí /1947/; Závodník: Vzducholoď a láska /1948/; Veselý cirkus /1951/; Jak se člověk naučil létat /1958/; Tucet malých tatínků /1959/; Člověk pod vodou /1961/ aj. Za své výtvarné i filmové dílo byl poctěn cenami, např.: 1. mezinárodní cena benátského bienále za kreslený film - Atom na rozcestí /1947/; Cena nakladatelství Mladá fronta /1966/; Cena Marie Majerové /1968/; Cena Václava Hollara /1975/; Herderova cena univerzity ve Vídni /1980/ aj. Kamil Lhoták se i přes boj s následky své nemoci, neúnavně rozšiřoval své výtvarné dílo. Svou poslední autorskou výstavou se symbolickým názvem Grafika, která se konala v prosinci roku 1989 v pražské galérii Fronta, uzavřel své bohaté dílo. V roce 1990 namaloval svůj poslední obraz, kterému dal název Meteor padá do moře. Kamil Lhoták zemřel v Praze 22. října 1990, ve věku 78 let. Popel byl přenechán podle přání Kamila Lhotáka k rozptýlení větrům po stráních vrchu Číčov vypínajícího se jako strážce Českého středohoří mezi obcemi Hořencem a Kozly. Erkul