Josef Klíma

Josef Klíma vystudoval žurnalistiku na pražské Universitě Karlově a po ukončení studií se vrhnul na literární práci, z níž se postupem let stala velmi plodná a především také úspěšná spolupráce s domácími filmovými či televizními studiemi. Z kraje Klímovy filmové tvorby tak najdeme scénáře pro psychologický příběh Kamenný orchestr J. Matějovského, pro drama Skok E. Sokolovského, st. nebo pro úspěšný kriminální film Radikální řez D. Kleina, v němž se i objevil v drobné či spíše těžko postřehnutelné komparsní roli. Klíma ale na scénáristickém poli spolupracoval například i s V. Kavčiakem na jeho snímku Vyjdi ze stínu; s F. Renčem na vynikajícím cyklu Vetřelci a lovci nebo na politicky laděném příběhu Svědomí Denisy Klánové M. Zábranského. Scénáristických kvalit J. Klímy si všimnul i režisér J. Svoboda, který pro film převedl jeho psychologicko kriminální drama Rána z milosti či trojdílný thriller Vlna těžící z přírodní katastrofy vln tsunami. V Klímově tvorbě lze kromě zmíněných titulů najít i nadmíru podařený akční televizní seriál Expozitura točený dvojicí Kotek & Pokorný podle skutečných událostí, v němž si sám střihnul i roli faráře. Klíma pomáhal v 9o. letech rozjíždět provoz televize Nova, když byl zvolen dramaturgem a reportérem pořadu Na vlastní oči, pro který vymyslel název a v jehož moderátorském křesle se pravidelně taktéž objevoval. Jak je ze zdejšího výčtu informací a dat patrné, Klíma dokáže zužitkovávat události běžného života i absurditu všedních dní v maximální možné míře, ať již jako autor píšící, účinkující nebo moderující a proto zřejmě nikoho nepřekvapí, že se stal hostem i v celé řadě dalších pořadů, jako jsou televizní bar M. Prokopa Krásný ztráty, talk show K. Šípa Všechnopárty nebo J. Krause Uvolněte se, prosím! popřípadě i publicisticky směřované programy Reportéři ČT či Fakta Barbory Tachecí. V jednom případě se J. Klíma dočkal i vlastního televizního medailonku, který o něm pro cyklus 13. komnata natočila A.Sirotková, aby se svěřil se svými výčitkami svědomí, že ublížil neprávem obviněným vychovatelkám v případu požáru ústavu sociální péče, když tuto událost použil pro dnes již kultovní film Reqiuem pro panenku F. Renče na počátku své umělecké kariéry. Z prozatímně poslední Klímovy práce pro televizní obrazovku či stříbrné plátno stojí za připomenutí talkshow Očima Josefa Klímy; životopisný thriller Kájínek režiséra P. Jákla, ml., v němž si sám zahrál reportéra a byl i odborným poradcem nebo detektivní drama J. Němcové Jseš mrtvej, tak nebreč!, k němuž napsal jak scénář či byl autorem námětu, tak se divákům představil jako skladatel a textař díky uvedené písní Má Bohemia. Josef Klíma je na vrcholu své tvůrčí umělecké práce a protože inspirace jeho tvorby těží z bezedné současnosti, je nutné dodat, že se s jeho jménem i výtvory budeme určitě setkávat i nadále. Josef Klíma, což málokdo ví, je činným i na hudebním poli a vyjma koncertování s kapelou PKS účinkuje i s triem Klima band. Klíma jako zdatný hráč na klávesové nástroje, zpěvák či jako skladatel a textař má na svém hudebním kontě vydané autorské debutové album nazvané zcela příznačně Na vlastní uši. Za klavírem je Klíma stejně tak doma jako v televizním studiu či v redaktorském křesle a proto doufejme, že po hudební stránce v jeho případě nezůstane jen u zmíněného debutového alba. Tvůrčí skladatelské i textařské potence má Klíma snad ještě dost stejně tak jako silné a pevné hlasivky k natočení další desky. Josef Klíma po vysokoškolských studiích nastoupil jako redaktor do časopisu Mladý svět a poté se s jeho prvními literárními redaktorskými počiny měli možnost seznámit také čtenáři časopisů Květy; Vlasta nebo Respekt, který pomáhal zakládat. Dnes je redaktorská práce J. Klímy pro noviny, časopisy či jiná média víceméně ve stínu jiné jeho tvůrčí činnosti, proto pravidelně přispívá jen do víkendové rubriky Poslední slovo Lidových novin. Josef Klíma je mimo veškerých uvedených informací také autorem celé řady knih a publikací, v nichž píše jak reportáže či fejetony, tak klasické romány popřípadě beletrii včetně filmových scénářů. V tvůrčí literární dílně J. Klímy se vylíhnuly například detektivní příběh Radikální řez, který posléze posloužil D. Kleinovi k filmového ztvárnění; povídka Brutalita inspirovala režiséra F. Renče k natočení jeho debutu Requiem pro panenku; stejně tak jako další detektivka Jseš mrtvej, tak nebreč!, která byla zfilmována J. Němcovou, jak je patrné z výše uvedených řádků. Mimo těchto inkriminovaných děl patří k dalším literárním počinům J. Klímy například autobiograficky laděný Život reportéra nebo romány Loď s otroky a Náruživost. Klíma ani na prahu významného životního jubilea pero nepokládá a jistě čtenáře na další svůj román či knihu nenechá dlouho čekat. Tituly a ocenění: Josef Klíma získal v r. 2oo6 novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky a o tři roky později k ní přidal i Cenu Jana Beneše. Herec, hudebník, moderátor, redaktor, skladatel, textař, účinkující i zpěvák Josef Klíma patří již několik desítek let mezi výrazné osobnosti domácího kulturního či společenského života a mimo výše uvedená profesní zařazení se pohybuje také na postech dramaturga, prozaika, publicisty, spisovatele, reportéra, autora námětu či odborného poradce. J. Klíma ale má stále dostatek času i sil jezdit po celé republice a pořádat přednášky pro středoškoláky a učňovskou mládež na téma kriminalita mládeže. Klíma je v současnosti synonymem investigativního novináře a jak výčet jeho práce napovídá, bude tomu tak jistě i po nadcházejících několik dalších desítek let. Audiografie (autorská – výběr): 1999 – Na vlastní uši (CD); … Bibliografie (autorská – výběr): 198o – Radikální řez; 1983 – Náruživost; 199o – Brutalita; 1994 – Život reportéra; 2oo2 – Loď s otroky; 2oo4 – Boží mobil; Jseš mrtvej, tak nebreč; … zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské republiky