Bob Frídl

Opravdový idol, aneb také - český Bob Dylan s kytarou, podle kterého si zvolil své umělecké jméno. To byl ve své době populární zpěvák Bob, vlastním jménem Josef Frídl. Zamilované fanynky ho svými hlasy posílaly pravidelně do první desítky či pětice kdysi opravdu reprezentativní pěvecké soutěže Zlatý slavík. Hlavně v 70. a 80. letech si užil velké popularity. Interpret i autor písní Řeka nadějí, Zpívej tu píseň kouzelnou, Maminka nebo Léna. Jeho život by vydal na román. Otce vlastně nikdy nepoznal a od mládí žil jen s maminkou, která mu v jeho šestnácti letech zemřela. Tehdy mladý kluk, který se učil slévačem, zůstal prakticky sám a měl to pořádně těžké. S osudem však dokázal bojovat.Byl dobrý sportovec, především hokejista a fotbalista. Spolu s těžkým mládím i tohle předznamenalo, že byl opravdu rváč se životem, což prohlásil i skladatel některých Bobových písní a jeho kamarád Vladimír Koudelka. V té době vznikly např. písně - Ráno s tebou. Tato skladba před nedávnem zazněla i při rozhlasovém loučení s kapelníkem Frídlovy doprovodné skupiny Janem Sochorem. Zpěvák Petr Ulrych Bobovi říkal kdysi z legrace pískači. Vysvětlení je nasnadě - noty některým zpěvákům i dnes nic neříkají. Mezi nádherné věci, které Bob napsal, patří hlavně Madona, ke které složil hudbu i text. Bob byl prvním, kdo v Brně v 70. a 80 letech minulého století zpopularizoval pojem kterému se dnes říká showbyznys. Několik let účinkoval a koncertoval se sestrami Marthou a Tenou Elefteriadu. V 70. letech minulého století se stal snad ještě populárnější s kapelou Jana Sochora (Progress). Zpíval s Ivou Bittovou i na Bratislavské lyře píseň - Ráno s tebou. (Marta Holubová-Šafaříková) Poprvé jsem se s Bobem setkala jako s ještě jako začínajícím folkovým zpěvákem v klubu na Šelepově ulici v Brně, známém klubu, kde hrávaly tehdy populární brněnské kapely jako - Synkopy 61, Progress Organization, Atlantis atd. Brno mělo své nezaměnitelné umělce a také svou tradici. Jeho obliba začala téměř den ode dne stoupat, přišlo natáčení v brněnském rozhlase, hostování, koncerty, televize a gramofonové desky. Z vlastní vzpomínky na Boba mohu napsat, že svá vystoupení prováděl vždy se vkusem, a svým příjemným hlasem a dívkami a ženami obdivovanou vizáží nesmírně okouzloval. S naši estrádní skupinou několikrát vystupoval a vždy sklidil velké ovace. Má vzpomínka na něj patří společnému natáčení televizního medailonu s názvem "Květiny a písničky", které produkovala ČT Brno. Jako člověk byl nejen velmi skromný, ale i milý, nezhýčkaný popularitou, protože věděl, že nejen slávou živ je člověk, a nebo jak zpívá ve své písni Václav Neckář - Světská sláva, polní tráva.... Od poloviny 80. let se přestěhoval Bob Frídl s rodinou do Řecka, kde se živil jako průvodce turistů. Po roce 1989, kdy se mu rodina rozpadla, se vrátil do Brna. V Bučovicích na Vyškovsku žil v posledních letech se svou novou partnerkou, která se o něj při jeho dlouhém boji s rakovinou obětavě starala.Bob byl pravý profesionál. Když hrál loni v létě v klubu na Šelepce, i když už se šátkem na hlavě, trvrdili účastníci koncertu, že by nikdo nepoznal, že je tak vážně nemocný. O tom také vypráví 13. komnata Boba Frídla, nedávno vysílaná v CTV. MF dnes, V Koudelka, J.Kratochvíl - upravila Clara Bow, Marta Holubová, Šafaříková, bývalá zpěvačka a kolegyně Boba Frídla.