Miguel Cervantes

Jak už samo jméno Miguela de Cervantese y Saavedry napovídá, pocházel jeho nositel, známý španělský spisovatel, ze šlechtické (byť totálně zchudlé) rodiny. Miguel sám se narodil 29.9.1547 v Alcalá de Henares, jako šesté z osmi dětí podomního felčara a ranhojiče. V pouti za obživou rodina několikrát prošla křížem krážem celé Španělsko a ani děti přitom nebyly ušetřeny pohledu na lidské utrpení. Navíc všichni často zažívali spoustu bídy a opovržení. Díky tomu nebylo Miguelovo mládí nijak snadné ani idylické. Jeho vzdělání také probíhalo spíš nahodile: postupně studoval ve Valladolidu, v Seville a v Madridu, a aby nezemřel hlady, vytřídal přitom i poté několik různých zaměstnání. Nakonec se dal naverbovat do armády, ale ani tady mu štěstí nepřálo - jako námořník bojoval ve slavné bitvě u řeckého Lepanta (1571), kde španělské a benátské loďstvo sice porazilo Turky, ale on přitom přišel, po zásahu dělovou koulí, o levou ruku. Ani to však horkokrevného mladíka nezlomilo a on se zúčastnil ještě několika dalších bitev. Při návratu do Španělska, kde měl být povýšen na kapitána, měl ale opět smůlu - nedaleko Marseille zajali jeho loď turečtí piráti a odvlekli ji do Alžíru, kde se Miguel i jeho bratr stali otroky. Miguel se několikrát pokusil o útěk, ale bezvýsledně. Domů se mohl vrátit až po strastiplných pěti letech, když se jeho rodině podařilo shromáždit požadované (a dosti vysoké) výkupné. Ve Španělsku už však jeho zásluhy nikoho nezajímaly, a tak s obtížemi získal místo komisaře pro zásobování armády a nakonec zastával nevděčnou funkci výběrčího daní. Ani jedno nebyla jeho parketa, v účtech měl nepořádek a jeho dluhy narůstaly přímo astromickou řadou. Byl proto několikrát uvězněm a navíc mu hrozilo i obvinění z vraždy, za což byl dokonce exkomunikován z církve. Roku 1584 se oženil s osmnáctiletou Catalinou Salazarovou, ale usedlý život se mu vyloženě příčil. Brzy ženu opustil a odjel sám do Andalusie, kde však i nadále třel bídu s nouzí. Neutěšenou finanční situaci se pokoušel zlepšit psaním, ale za svou prvotinu - pastýřský román Galatea (1585), získal sotva pár dukátů. Obrat k lepšímu nastal až roku 1605, kdy Cervantes vydal první díl románu Důmyslný rytíř Don Qijote de la Mancha. Jeho úspěch překonal všechna očekávání, ale i tady se jeho autorovi doslova lepila smůla na paty. Dříve, nežli Miguel Cervantes stačil napsat pokračování příběhu potulného rytíře a jeho mazaného sluhy, vydal kdosi cizí parodii, kterou Miguelovo dílo potupně zesměšnil. Ale Cervantes se ani tentokrát nevzdal, roku 1615 román dokončil a pro jistotu už raději nechal hlavního hrdinu skonat. Je zajímavé, že sám si této své, dnes nejznámější a často filmaři i dramatiky vyhledávané, knihy příliš nevážil. Za své nejlepší dílo považoval prý spíše své poslední dílo: Strasti Persilovy a Sigismundiny (1617), které ovšem knižně vyšlo až po jeho smrti. Celkově je Cervantesova tvorba velmi mnohostranná - psal poezii, prózu i drama a valné většině žánrů navíc dal novou formu. I přes své významné literární úspěchy zůstal však Cervantes až do smrti chudý. Tento slavný dobrodruh a romanopisec se s životem rozloučil 23. dubna 1616 v Madridu, všemi opuštěný a zapomenutý. Pozoruhodné je, že Miguel de Cervantes y Saavedra zemřel ve stejný den, kdy se na věčnost odebral i jiný literární titán - anglický básník a dramatik W. Shakespeare.