Eva Kačírková

Eva Kačírková, rozená Navrátilová, se narodila 26. ledna 1937 v Olomouci. Po maturitě v roce 1955 na jedenáctileté střední škole, studovala biologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci v roce 1959 učila na základních školách na Olomoucku. Pak se rozhodla opustit rodný Olomouc a jako laborantka pracovala nejprve ve Výzkumném ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy na počátku šedesátých let, aby opět jako laborantka přešla do Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhřiněvsi. Od roku 1965 byla s menšími přestávkami během mateřské dovolené v pracovním poměru v pražském Armabetonu jako administrativní pracovnice a v podniku zahraničního obchodu Metalimex. Později ještě jako administrativní pracovnice pracovala v Projektovém ústavu Hl. města Prahy. Od roku 1973 je ve svobodném povolání a zabývá se literární činností. Dlouhodobě zasílala své literární příspěvky do redakcí novin a časopisů. Její prózy byly publikovány v Pionýru, Čs. vojáku, Ohníčku. V týdeníku Květy zveřejňovala na pokračování. Další povídky - Předpověď minulosti, Sedm stupňů do pekla, Vlčí zákon, aj. Také publikovala detektivní prózy ve specializovaných časopisech. Ve filmu Hra o jablko /1978, rež. Věra Chytilová/ hrála roli sekretářky a následně s ní spolupracovala na scénáři filmu Panelstory /1979, rež. Věra Chytilová + sc/. Její spolupráce s filmovými tvůrci pokračovala na námětu k filmu Pasti pasti pastičky /1998, rež. Věra Chytilová/, kde si zahrála roli paní Bachové. V knižní podobě vydala tento námět převedený do novely Léčky a pasti /1998/. Pro Československou televizi, studio Praha, napsala hru Konec semestru /rež. Eva Sadková/, která byla vysílána v roce 1975 a pod titulem Růžový Hubert /1986, rež. Zdeněk Kubeček/, byla vysílána její parodie na detektivky podle Edgara Wallace/. Košické televizní studio vysílalo v roce 1985 její inscenaci Kde ptáci nezpívají /1985, rež. J. Poliaček/. Po řadě menších prozaických textů a povídek debutovala knižně sbírkou detektivně laděných povídek Masožravé rostliny /1975/. V obdobném typu detektivních povídek, shrnutých buď do sbírek nebo samostatných rozsáhlejších próz pokračovala i v následujících letech - sbírky povídek: Po sezóně se nevraždí /1977/, Sedm stupňů do pekla /1979/, Abcházský med /1981/, Povídky s tajemstvím /1985, a v roce 1998 pod názvem Svědek, který nedržel zobák/, Pohled do slunce/1987/, Vraky bez pokladů /1988/, Smrt nechodí pěšky /1991/, Dokažte mi to /1994/, Nenechám tě odejít /1997/. Rozsáhlejšími detektivními prózami upoutala zejména náročnější čtenářskou obec: novely - Riziko povolání /1984/, Léčky a pasti /1998/, Čisté ruce /1999/, Politik střílet nemusí /2001/, Tolary jsou zlaté /2003/, Dívka v zrcadle /2006/, Musíš mě zabít /2007/, Na mrtvé je spolehnutí /2008/ a detektivní romány - Výprodej obnošených snů /1988/, Liška na dálnici /1993/. Napsala také detektivní hru - Smrt nechodí pěšky /1975/. Erkul