Jaroslav Malák

Pražský rodák Jaroslav Malák vstoupil zcela jistě prvně do své životní dráhy za bujarého smíchu, nikoliv jak je běžné u novorozenců, že se rozeřvou na celé kolo. Došlo k tomu 21. listopadu roku 1928 a mezi jeho sudičkami byla zcela jistě jedna, která jej nadala nejen výtvarnými schopnostmi, ale i smyslem pro srandu a humorno. Po základní škole, kde se projevil jako zručný kreslíř, se objevil v období let 1942 až 1944 v řadách studentů Rotterovy školy užitného umění, sídlící v Praze. Po ročním totálním nasazení se v roce 1945 stal posluchačem pražské Státní grafické školy a následně po roce 1949 zahájil studium u profesora Josefa Nováka na katedře kresleného filmu Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze. Jako čerstvý absolvent byl několik let výtvarníkem animovaného filmu a souběžně se zaměřil jako kreslíř na karikaturní kresby, kterými se postupně zaplňovaly v letech 1949 až 1952 stránky humoristického týdeníku Dikobraz. Pracoval na řadě osvětových a reklamních filmů a svou typickou kresbou věnoval také plakátové tvorbě. Výrazný byl jeho výtvarný podíl na filmu Eduarda Hofmana - Tucet mých tatínků /1959, spolupráce s K. Lhotákem, O. Janečkem, Z. Milerem aj./. S Jiřím Brdečkou realizoval filmy Závada není na vašem přijímači /1961/; Zmrzlý dřevař /1962/; Špatně namalovaná slepice /1963/ a Dezertér /1965/. Svými kresbami s typickou výtvarnou zkratkou , zaplňoval hojně humoristické časopisy jako byly - Dikobraz, Roháč, polské Szpilky. Maláková kresba pronikla i do časopisu věnující se vážnějším tématům, např. Mladý svět, Květy, Tvorba. Známý byl i japonským čtenářům žurnálu Aka Hata. Podílel se i na společných výstavách karikaturistů v roce 1954, 1960, 1979. Nepravidelně se věnoval i knižním ilustracím, např.: B.Sílová - Tři knihy o Pavím očku /1971/; H. Doskočilová - Ukradený orloj /1976/ aj. Po roce 1969 se živil jako svobodný výtvarník. Erkul