Alena Miková

Pěvkyně Alena Míková se narodila v Praze 21. listopadu roku 1928. Po absolvování reálného gymnázia v roce 1947, soukromě studovala zpěv u A.Fassatiové. Od roku 1952 vystupovala s Pražskou zpěvohrou. Velkou pozornost vzbudila v roce 1953, když účinkovala v amatérské opeře závodního klubu Rakona a dokonale zvládla pěvecký part Smetanovy Miladu/Dalibor/ a Libuši. Její soprán byl výrazně temnější barvy s mimořádně dramaticky znějícími širokými výškami. Vynikala současně i velkým hereckým talentem a vedle atraktivního jevištního vzhledu se jevila jako ideální představitelka velkých dramatických rolí. Od roku 1954 byla v angažmá divadla v Ústí nad Labem, kam byla pozvána tehdejším jeho uměleckým ředitelem V.Bauerem. Od roku 1957 pohostinsky vystupovala v pražském Národním divadle v rolích v rolích Milady, Cizí kněžny /Dvořák: Rusalka/ a Verdiho Aidy. Ještě téhož roku se stala sólistkou Národního divadla a byla jí až do roku 1988. Od počátku šedesátých let pravidelně vystupovala v Berlíně v Komische Oper. Měla také nabídky, aby spolupracovala s různými operními divadly ve Spolkové republice Německo, které však nepřijala. Úspěšně vystupovala pohostinsky v NDR, v Bulharsku, v Polsku, v Maďarsku, v Rakousku, v NSR, ve Francii a v Irsku. Mezi její největší a také nejúspěšnější role patřila např. role: Libuše /1953/; Milada v Daliborovi /1954/; Jenůfa v Její pastorkyni /1954/; Aida /1956/; Šárka /1956/; Maryša /1959/; Floria Tosca /1960/; Elektra /1961/; Katěrina Izmajlova /Káťa Kabanova/ aj. V roce 2008 obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Byla manželkou zpěváka ND Rudolfa Jedličky, později muzikologa Jiřího Štilce. Erkul