Brian Jones

Hudebník Brian Jones, rodným jménem Lewis Brian Hopkin Jones, se narodil 28. února 1942 v Cheltenham, Gloucestershire v Anglii. Byl zakládající člen známé hudební skupiny Rolling Stones, proslavil se uměním hrát na cokoliv, nošením okázalých oděvů, a bohužel také požíváním drog. Oběma jeho rodičům hudba rovněž nebyla příliš vzdálená. Jeho matka Louisa Beatrice Jones byla učitelka hry na klavír a jeho otec Lewis Blount Jones hrál na piano a varhany v místním kostele, kde zároveň vedl pěvecký sbor. Brian měl dvě sestry. První sestra, Pamela, se narodila 3.10. 1943 a zemřela o dva roky později na leukemii. Druhá sestra, Barbora, se narodila roku 1946. Ve čtyřech letech Brian onemocněl záškrtem, po kterém mu zůstalo nevylečitelné astma. Na základní škole byl Brian výborný žák, měl dobré známky, a jako koníčky potápění a badminton. Později se ale začalo projevovat Brianovo rebelství, odmítal nosit školní uniformu a poslouchat učitele, kteří ho za to nesnášeli. Zato ale začal být populární mezi spolužáky, kteří mu přezdívali "Rebel bez příčiny". Na jaře roku 1959 otěhotněla teprve 14ti-letá Brianova přítelkyně Valerie Corbett. On sám si přál, aby dívka šla na potrat. Valerie však odmítla a později se provdala za Brianova přítele. Po skončení školy Brian odešel z domova a cestoval po severní Evropě a Skandinávii, kde hral na ulicích a podchodech a spoléhal se na milosrdenství lidí. Později ale Brian už hrál v jazzových a bluesových klubech. Stále však za málo peněz a snad také proto občas kradl peníze a cigarety. Vsázel tedy na svůj líbivý vzhled, kterým dokázal téměř vždy zabodovat u žen a dívek. Jako blonďatý mladík s modrýma očima okouzlil v listopadu roku 1959 vdanou paní jménem Angeline. Ani tento vztah nezůstal bez následků. Angeline si dítě ponechala a její manžel souhlasil s tím, že jej vychová jako vlastní. Rozhodně se nejednalo o posledního Brianova potomka. Již v říjnu 1961 porodila Brianovi jeho přítelkyně Pat Andrews syna jménem Julian a v červenci 1964 Linda Lawrence dalšího syna, tentokrát jménem Julian Brian Lawrence. Jméno Julian mají synové jako poctu k jazzovému saxofonistovi Julianu Anderleymu, jehož umění Brian obdivoval. Na jaře roku 1962 se Brian Jones stěhuje se do Londýna, kde se rychle seznámí se spoustou slavných hudebníků. Jones však touží mít vlastní skupinu a tak 2. května 1962 dává do Jazzového zpravodaje inzerát, ve kterém zve hudebníky na konkurz pro novou R&B skupinu. Jako první se ozval pianista Ian Stu Stewart, po něm pak zpěvák Mick Jagger a jeho kamarád z dětství - kytarista Keith Richards. Od této chvíle trávili Jones a Richards každý den hraním na kytary, zatímco Jagger trénoval na foukací harmoniku. Kapela, které dal Jones jméno The Rollin Stones /později s g/ podle skladby Muddy Waterse, potřebovala bubeníka a "basáka". Na post baskytaristy se dostal Bill Wyman. Neoficielně se uvádí, že hlavním důvodem přijetí byla na svou dobu naprosto fascinující technika ve vlastnictví Billa Wymana. Vlastnil zesilovač VOX AC30 a také prý měl u sebe vždy dostatek cigaret. Za bicí usedl Charlie Watts, již tenkrát velmi uznávaný bubeník. Skupina začíná hrát v místních bluesových a jazzových klubech zpočátku jen pro par diváků, ti ale postupně začínají přibývat. Na počatku hraní Rolling Stones byl Jagger jen zpěvák, zato Brian Jones je opravdový vedoucí kapely, který řídí, propaguje a jedná jménem celé skupiny. Na pódiu je pro svůj vzhled a hudební nadání v té době také osobnost číslo jedna. Jones působí v kapele též jako obchodní manažér. Jeho gáže tudíž činila o 5 liber více nežli u ostatních členů skupiny. Zřejmě právě tehdy započala zášť mezi Jonesem a ostatními členy skupiny, zejména M. Jaggerem. Na vystoupeních však interní averze mezi členy není vůbec znát. Kapela podává maximální výkon, vystoupení jsou vyprodaná, desky jdou doslova na „dračku“. Na kontech hudebníků přibývají peníze závratnou rychlostí. Brian Jones je vynikající hudebník, který zvládá hru prakticky na cokoliv. Vše se začíná komplikovat příchodem manažéra Andres Loog Oldhama, jenž zbavuje Jonese dominantního postavení u Rolling Stones, které pomalu přesouval na Jaggera a Richardse. Ti v té době skládali již vlastní skladby. Oldhamovi se také zdá Jaggerovo charisma zajímavější pro živá vystoupení. Jones si tedy nemohl nevšimnout, že jeho vliv u R. Stones klesá a tvorba kapely obsahuje méně blues, které zejména on preferuje. Oldham Briana neměl příliš v lásce od samotného začátku. Prý se od skupiny odtrhával na turné, cestoval a bydlel samostatně. On sám prý cítil odcizení zejména proto, že komponování nebylo jeho příliš silnou stránkou. Svůj splín Brian léčil alkoholem a drogami, často užíval LSD či konopí. To vše začalo mít vliv na jeho zdraví. Dne 10. května 1967 byl Jones zatčen za užívání drog. V jeho domě nalezla policie marihuanu, kokain a metamfeatimin. On sám však doznal pouze užívání marihuany, ostatní drogy popřel. Byl odsouzen, avšak zaplatil kauci, tudíž se mu podařilo uniknout vězení. Brianův zdravotní stav se bohužel častým užíváním drog zhoršoval. Jeho úpadek vrcholí roku 1968. V jednom z propagačních filmů je možno vidět Jonese skrčeného v koutě, sotva schopného udržet oči otevřené důsledkem drogy Antrax. U Rolling Stones je zřejmé, že Jones již není pro skupinu žádným přínosem. Není schopen zahrát solidní part, při vystoupení mu navíc technici musí odpojovat kytaru, aby nebylo slyšet, že opravdu špatně hraje. Jeho příspěvek při nahrávání alb je jen nepatrný, téměř žádný. Dne 21. května 1968 je Jones znovu zatčen za držení konopí. Obviněn byl bez důkazů, bohužel však byl v podmínce za předchozí přestupek. Obvinění bylo veřejností i tiskem chápáno jako cílené proti Brianovi a Rolling Stones. Veřejnost tak měla být cíleně odrazena od užívání drog. Porota jej uznala vinným, avšak pro nedostatek důkazů uložil soud Brianovi pouze pokutu ve výši 50 liber + 105 liber za soudní výlohy. Na rok 1969 měl manažér Oldham pro Rolling Stones naplánované turné po Spojených státech. Jones však není bohužel schopen ani hrát, již vůbec ne cestovat. Po svém druhém zatčení má navíc problém se získáním pracovního víza. Na návrh klávesisty Iana Stewarta se Rolling Stones rozhodnou pro nového kytaristu. Dne 8. června 1969 proto navštěvují Jagger, Richards a Watts Briana Jonese. Navrhují mu odchod od skupiny. O den později učiní Jones oficiální prohlášení, v němž svůj odchod od skupiny oznamuje veřejnosti. Navenek to tedy vypadá, že odešel z vlastního rozhodnutí. Rolling Stones prohlašují, že Brianův odchod byla dobrá volba. V kapele je nahrazen kytaristou Mickem Tailorem. Po jednom bujarém večírku v noci z 2. na 3. července 1969 je Jones nalezen na dně bazénu ve svém domě v East Sussex. Jeho švédská přítelkyně tvrdí, že po vytažení z vody byl Brian ještě živý a měl hmatatelný tep. Avšak po příjezdu lékaře je již jen konstatována smrt utonutím. Vše se jeví jako důsledek nehody. Soudní znalec neopomněl připomenout, že srdce a játra byly silně poškozené častým požíváním drog a alkoholu. O smrti Briana Jonese panuje dodnes spousta dohadů a mýtů. Údajně stavař Frank Thorogood, který v té době pracoval na opravě Brianova domu, se měl na smrtelné posteli přiznat k jeho vraždě. Svědkové, kteří tvrdí, že Brianovu vraždu viděli, však odmítají vypovídat. Rolling Stones pořádají 5. července 1969 v Hyde Parku koncert k uctění Jonesovy památky. Zároveň představují nového kytaristu. Mick Jagger recituje báseň Percy Shelleyho, při níž jsou vypuštěny stovky bílých motýlů. Brian Jones je pochován na Cheltenhemském hřbitově, údajně 12 stop hluboko, aby se předešlo případnému zásahu do hrobu za účelem získání ostatků nezdárnými příznivci.