Jan Fišar

Narodil se v Praze roku 1955 v rodině úspěšného herce Vinohradského divadla a známého recitátora Vlastimila Fišara. Tato skutečnost byla zřejmě rozhodující při volbě budoucího povolání Jana Fišara, když se rozhodoval, zda studovat DAMU. Svá úspěšná studia ukončil řádným absolutoriem v roce 1982 a téhož roku nastoupil do svého prvního hereckého angažmá u Východočeského divadla Pardubice. Obsazován byl do nejrůznějších rolí a spolupracoval s kvalitními režiséry K. Paloušem a O. Ševčíkem. Od roku 1982 do současné doby je ve svém druhém divadelním angažmá u Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, původně Státního divadla Ostrava. Od počátku bylo zřejmé, že jde o herce univerzálního, který je schopen zejména na divadelní scéně zvládnout role velmi různorodého žánru. V roce 1991 se představil s velkým úspěchem v hlavní roli v Don Juanovi, pod režijním vedením režiséra M.Taranta.. Vysoce ocenilo divadelní publikum výkon Jana Fišara i v hlavní roli Cassanovy, režiséra R. Lipuse v roce 1993 a významnou divadelní událostí kulturní Ostravy bylo ztvárnění Cyrana de Bergerac ve stejnojmenné hře, v režii R.Lipuse v roce 2000. V hlavní roli Jindřicha VIII se jako herec výrazných typů představil pod vedením režiséra M. Krobota ve hře Královská hra /2001/. Další role přicházely postupně v nabíhajících letech, jako například role Malvolia ve Večeru třikrálovém /2008/, či role Salieriho v dramatu Amadeus v roce 2010. Sám Jan Fišar opakovaně prohlásil, že považuje za mimořádné ocenění svých hereckých kvalit, když se mu dostalo té pocty, že mohl v přímém televizním přenosu moderovat udělování cen Thálie v roce 2004. Filmový debut absolvoval Jan Fišar v roce 1976 ve filmu režiséra Jiřího Svobody Dům Na poříčí. Ve stejném roce se představil v roli studenta ve filmovém drama Den pro mou lásku režiséra Juraje Herze. V roce 1996 byl obsazen do filmu režiséra Dušana Kleina Konto separato. Jan Fišar je z mnoha ohledů také považován za úspěšného herce televizních seriálů , televizních inscenací i televizních filmů. Za mnohé je nutno připomenout televizní seriály Posel dobrých zpráv /1976/, Postel s nebesy /1980/, Velké sedlo /1987/ nebo seriál Advokát ex offo /1988/. Zájmu televizních diváků se těšila i adaptace detektivní literární předlohy Mileny Brůhové, Spirála nenávisti /1999/, ve které se na televizním úspěchu zásadním způsobem podílel v roli Františka Zálesného i Jan Fišar. V roli pana Tichého se ve volném cyklu Oběti v části Jiný člověk /2003/, představil pod režijním vedením Petra Slavíka. Jan Fišar je ve svém domovském divadelním souboru činohry výraznou hereckou individualitou. Erkul