Aťka Janoušková

Když se 16. března roku 1930 poprvé rozplakala malá Vlastička Janoušková, nikdo netušil, jaká bojovnice s nepřízní osudu se právě narodila... Odmalička milovala smích, tanec i zpěv a ráda se předváděla a ani to, že vinou vrozené poruchy růstu se její výška zastavila na pouhých 120 centimetrech jí nesebralo chuť do života. Nějaký čas se sice pokoušela s nemocí bojovat, ale jednoho dne se díky kamarádovi z divadla na léčení, které beztak neslibovalo převratné úspěchy, vykašlala. "Buď mě budou lidé brát takovou, jaká jsem, nebo ne - jejich věc!" rozhodla se a vykročila svojí cestou za štěstím. Vzhledem ke své fyziognomii se smířila poměrně brzy s tím, že na divadelních prknech ji role typu Desdemony zřejmě nečekají. V mládí hrála hlavně dětské role - její první velkou činoherní rolí v Národním divadle byla holčička ve hře Emila Vachka Prsten. V roce 1943 měla začít zkoušet roli trpaslice Barborky v Zuzaně Vojířové po boku Zdeňka Štěpánka a Marie Glázrové, ale sešlo z toho, protože její rodiče zatklo gestapo. Později ji vytáhl z kanceláře, kde nějakou dobu pracovala jako cizojazyčná korespondentka, sám E. F. Burian. Nejraději ale vzpomíná na dobu, kdy s Emanem Fialou dělala kabaret. "Šla jsem tam, kde jsem mohla uplatnit zpěv a tanec, což bylo v kamenném divadle obtížné. Jezdila jsem taky s R. A. Dvorským a později s Jiřím Popperem, který měl ve východoněmecké televizi svou show a vozil tam lidi od nás." Aťka Janoušková hrála i divadlo pro děti, spolupracovala s Josefem Zímou a nevyhnul se jí ani film. Zahrála si např. v Sedmi ženách Alfonse Karáska, v hudební komedii Ať žijí duchové, nebo ve Formanově Amadeovi. Hodně se věnovala i dabingu a Včelka Mája dodnes zůstává její stěžejní dabingovou rolí. Nesmíme ale zapomínat ani na ostatní kreslené postavičky, promlouvající Aťčiným sametovým hláskem - kolik dětí už za ty roky potěšily, kolik úsměvů vykouzlily... I na divadelních prknech, která prý znamenají svět, se Aťka uměla "odvázat" a rozdávat radost, pohodu a smích - kdo by např. neznal její neopakovatelně rozverné podání písničky Doktor Uiuaa! Ani ve svém věku paní Aťka nelenoší, i když tvrdí, že už si ráda dopřeje víc klidu a pohodlíčka - má ráda vše, co jen trochu souvisí s uměním a kulturou, ráda se dobře nají a je vášnivou čtenářkou. "Ve svém bytečku mám takový balkónek s malou zahrádkou, a když je hezké počasí, tak na něm občas také sedávám. Ale to vždycky jenom chvíli, abych se nadýchala vzduchu a podívala se, jak mi rostou kytky, ale jinak jsem plná energie a rozhodně stařecky neodpočívám," směje se čerstvá osmdesátnice... Poslední roky pobývala převážně sama ve svém bytě, ale s přáteli udržovala čilý kontakt po telefonu. Navzdory svému vysokému věku se držitelka ceny Františka Filipovského těšila vcelku dobrému zdraví, ale když se svému známému nějakou dobu neozývala, znepokojilo ho to a zavolal policii. Po násilném otevření hereččina pražského bytu v něm bylo bohužel nalezeno už pouze její mrtvé tělo. Stalo se tak v sobotu 9. března 2019, pouhý týden před jejími 89. narozeninami. Soudní pitva však potvrdila, že smrt nastala už 7.3. 2019.