Frank Tetauer

Frank Tetauer Narozený 31. 3. 1903 Praha (Rakousko-Uhersko) Zemřel 15. 12. 1954 Praha (Československo) Scenárista, autor námětu, divadelní dramaturg, překladatel. Franka Tetauera řadíme do širšího okruhu předválečné inteligence, která přivedla na česká divadelní jeviště angloamerické, irské a ruské autory ve třicátých letech.* V literatuře a poezii k této generaci můžeme přiřadit Z. Wattersonovou či Arnošta Vaněčka. Frank Tetauer absolvoval gymnázium v Ksrlíně v roce 1922 a po další čtyři roky studoval obor literatury na FF UK v Praze. V období svého studia počal přispívat do deníku České slovo, kde publikoval divadelní a literární recenze. Do stejného období náleží i počáteční spolupráce s Divadlem v Karlíně a Městským divadlem na Vinohradech. V roce 1931 se jako scenárista spolupodílel na filmu režiséra Juliuse Lébla ,,Tajemství lékařovo”. Postupně se ve třicátých letech prosadil jako dramaturg a lektor Městských divadel pražských a dramaturg Stavovského i Národního divadla (1939-1942). V roce 1942 byl odvolán z funkce dramaturga Národního divadla a po válce se stal spisovatelem a překladatelem z povolání (znalost angličtiny mu zajišťovala, že při vhodném výběru autora, např. U. Sinclaira, bude překlad vydán). Po válce mu komise Syndikátu čes. spisovatelů na rok zakázala publikovat (na jedné straně je uváděno, že zde byl osobní spor mezi F. Tetaurem a kritikem J. Pokorným a na straně druhé zde bylo nařčení z aktivismu ve prospěch okupační správy). Účastnil se na práci Syndikátu českých spisovatelů a inicioval vznik jeho dramatické sekce v roce 1947. V témže roce spolupracoval s Janem Drdou a režisérem Františkem Čápem na námětu k filmu ,,Ve znamení kotvy”, který měl umožnit představitelce hlavní role – Haně Vítové návrat do českého filmu a otevřít takto cestu i pro jiné herce z období protektorátu. Samotnému natočení předcházela slušná reklamní kampaň**, ale ani z hlediska zvoleného tématu či způsobu natočení neznamenal žádný významný předěl.*** V letech 1950-1952 Frank Tetauer se snažil přizpůsobit nové době, která již byla plně ve znamení socialistického realismu. Poznámky: * Přeložil např.: G.B. Shawa, E.O’Neila, U.Sinclaira aj. ** Jednotlivé týdeníky psaly o návratu Hany Vítové. Filmový kritik Jan Kučera v týdeníku Cíl si položil otázku, jak dlouho může česká kinematografie nadále ignorovat herečky jako např.: N.Gollovou. *** např.: Znamení kotvy – film nedůstojný režiséra Františka Čepa. Osvobozený našinec 80, 9.11.1947, č. 280, s. 9. [cit. rec.] Miloš Dobrý, Filmová ledabylost. Mladá fronta 3, 21.12. 1947, č. 297, s. 6. [kom.]. Bibliografie k filmu Ve znamení kotvy: Příští české premiéry. Osvobozený našinec, roč. 80(1947), 26. října 1947, č. 250, nestr. [zpr.]. (Zpráva o natáčení filmů:,,Znamení kotvy”, ,,Podobizna”,,,Střecha nad hlavou”.). -šp- [Kašpar František] Filmy týdne. Hlas revoluce 3, 6.11. 1947, č. 45, s. 6. [rec.]. In: Český hraný film III - 1945-1960, film – Ve znamení kotvy. . Jak se to nemá dělat. Osvobozený našinec, roč. 80(1947), 1. listopadu 1947, č. 254., nestr. [rec.]. (Viz. Katalog - Český hraný film III, 1945-1960, Národní filmový archív, film, č.217 a film, č. 344), - (Recenze filmů ,,Podobizna” a ,,Ves v pohraničí”). Znamení kotvy – film nehodný F. Čápa. Osvobozený našinec, roč. 80 (1947), 9. listopadu 1947, č. 260 [kom.]. (Přetištěný komentář článků F. Chudárka z Lidové demokracie a Voldána z Práva lidu). (Viz. Katalog - Český hraný film III, 1945-1960, Národní filmový archív, film, č.217 a film, č. 380). Filmografie: • Tajemství lékařovo. (1930) Režie: Julius Lébl. Scénář: Frank Tetauer • Ve znamení kotvy (1946) Režie:František Čáp autoři námětu: Jan Drda, František Čáp, Frank Tetauer. Periodika: Cíl. -1946-1948. Hlas revoluce – 1946-1947. Osvobozený našinec – 1946-1948. Literatura: Český hraný film III. 1945-1960. NFA, Praha: 2001. Kun, J.: Kdy zemřeli..? Národní knihovna v Praze 1962. Vopravil, J.: Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. SPN, Praha: 1973, s. 1310-1311. Zpracoval: POlYEKRAN