Bohumil Kolátor

Životopis. Bohumil Kolátor Narozený v roce 1903. (Rakousko-Uhersko) Zemřel v roce 1967 (Praha) (Československo) Kameraman dokumentárního a hraného českého filmu. Za filmovou kamerou stanul Bohumil Kolátor poprvé ve službách České filmové výrobny Propagfimu, kterou vlastnil Josef Vilímek (?). Propagafilm byl programově zaměřen na výrobu a produkci dokumentárních reklamních a poučně výchovných filmů. V roce 1929 se Bohumil Kolátor jako kameraman podílel na natočení dloumetrážního poučně-výchovného filmu ,,Jinak otcové-jinak děti”, který natočen na téma – "Hospodaření na statku a způsobu jeho modernizace”. V roce 1930 na obdobné téma je natočen další dlouhometrážní snímek ,,Chudý otec, bohatý syn”, který má poukázat na možnosti spoření na venkově a Bohumír Kolátor je na jeho natočení účasten jako kameraman. Série ,,venkovských výchovných dokumentů” pokračovala i v roce 1931, kdy vzniká film ,,Vesničtí soupeři” – na téma o práci dvou hospodařících po starém i novém způsobu. I zde byl Bohumil Kolátor za kamerou dlouhometrážního filmu (2095 m), který natočil Propagafilm. Propagafilm tehdy natáčel filmové propagační filmy určené pro určitou vrstvu venkovského obyvatelstva, jak o tom svědčí reklamní film ,,Zachráněný statek” z roku 1931. Určitou proměnu v zaměření Propagfilmu znamenal rok 1936, kdy vzniká dokumentární film ,,Památníky české slávy” podle scénáře Václava Wassermana a námětu a režie Josefa Vilímka, který byl natočen na téma české hrady a zámky. Obdobně do této série dokumentárních filmů věnovaných českým památným místům zapadá film ,,Svatá Hora” o pouti na Svatou Horu u Příbrami z roku 1936 či ,,Krásná vlast” z roku 1939 natočené v režii Josefa Vilímka. Propagfilm se pokusil prosadit do oblasti hraného filmu, když v roce 1936 režisér Svatopluk Inemann natočil film ,,Bílý cíl” ve spolupráci s kameramanem Bohumírem Kolátorem. Léta 1935 a 1936 jsou charakteristické pro českou kinematografii tím, že vznikají dlouhometrážní hrané filmy, které podle žánru můžeme zařadit do oblasti hrané reklamy, jak tomu bylo např. v případě zlínského FABU či Propagafilmu. Bohumil Kolátor se jako kameraman režiséra Josefa Vilímka spolupodílel na cyklu filmů věnovaných krásám české přírody - ,,Severočeské pláže” z roku 1936, Českosaské Švýcarsko z roku 1937 či Krušné hory a Orlické hory, které byly natočeny ve stejném roce. Za vyvrcholení vzájemné spolupráce režiséra a jeho kameramana lze považovat filmový dokument ,,Národopisná slavnost na Strahovském stadiónu” natočeném podle scénáře Václava Wassermana v režii Josefa Vilímka, kde se za kamerou vystřídala tehdejší kameramanská špička: Karel Dégl, Míla Vích, Josef Střecha, Karel Kopřiva a Bohumil Kolátor. Oblast dokumentárního filmu byla v období let 1939-1941 podporována politikou vedení Českomoravského filmového Ústředí, ale situace pro výrobní filmové firmy, jakou byl Propagfilm vyžadovala, aby byla chráněna jedním nebo oběma výrobců českých filmů (Lucernafilmu či Nationalfilmu), kteří měli povolení k natáčení filmů a přístup do domácí distribuční sítě. Existoval zde ještě jeden dobrý předpoklad, že Propagfilm bude dále produkovat své filmy. (po celé desetiletí točil poučněvýchovné filmy pro venkov a dokumentární snímky věnované selské mládeži, což ukazuje i na to, jakým způsobem ovlivňovala Agrární strana v určitých momentech oblast československé kinematografie). Pod křídly NationalFilmu a Lucernafilmu jsou postupně natočeny filmy ,,Píseň léta (1939), ,,Slavné dny selské mládeže v Praze” (1939) či ,,Nespoutaná a spoutaná voda” (1940). Jako kameraman se Bohumil Kolátor v letech 1940-1944 zúčastnil natočení tří reklamních filmů – Tekutý chléb – z roku 1941 v režii Josefa Vilímka a podle scénáře Václava Wassermana, který byl věnován výrobě piva a ,,Malí mezi sebou” v režii Františka Sádka. Námět k filmu opět napsal Václav Wasserman a byl věnován hrám dětí. Třetím filmem je ,,Malá přítelkyně” z roku 1943 v režii K.M.Walló podle námětu Jiřího Kolaji a Václava Wassermanna. Film zábavnou formou vyprávěl o zápalkách a jejich výrobě. Po druhé světové válce se jako samostatný kameraman spolupodílí na hraném filmu ,,Drama”, který podle literární předlohy Jana Morávka - Blázen z Lorety, natočil režisér Karel Steklý v roce 1946. Jako asistent kamery se spolupodílel i na natáčení české veselohry ,,Alena” z roku 1947. Jako samostatný kameraman dostal příležitost při natočení dvou hraných filmů - ,,Žízeň” z roku 1949 v režii Václava Kubáska a komediálním snímku ,,Štika” z roku 1951 v režii Vladimíra Čecha. Spolupracoval s dalším kameramanem Ferdinandem Pečínkou jako jeho asistent při natočení řady českých hraných filmů. Za významnější film, kdy mohla naplno vyniknout práce kameramana lze považovat barevný dokumentární film ,,Vodní díla v Československu” z 1956, který byl určen pro propagaci stavby vodních děl v zahraničí. Na režii se spolupodíleli Svatopluk Smutný a Jiří Lehovec, který byl i autorem námětu a scénáře. Filmová kamera se zde dostávalo dostatečného prostoru, aby našla své přímé uplatnění v exteriéru, které poskytovala tehdejší česká krajina. Mimo to Bohumil Kolátor se jako kameraman účastnil natáčení krátkých reklamních snímků pro vzniklou propagační a reklamní státní firmu Propag. Za završení profesionální dráhy Bohumila Kolátora lze považovat satiru ,,Daň z pohodlí” z roku 1961, který natočil režisér Ladislav Rychman pro již zmiňovaný Propagfilm. Zde Bohumil Kolátor s největší pravděpodobností stanul naposledy za filmovou kamerou. Identifikovat účast Bohumila Kolátora na natáčení dokumentárních filmů pro Propagafilm je značně obtížné, protože tato filmová výrobna natočila přes několik desítek filmů. Můžeme pouze tedy odhadovat, že podíl Bohumila Kolátora byl značně větší, než-li je nám dosud známo.. Literatura: Bartošek, L.: Náš film. (Kapitoly z dějin 1896-1945). Mladá fronta, Praha: 1985. Český hraný film II. 1930-1945. NFA, Praha: 1998. Český hraný film III. 1945-1960. NFA, Praha: 2001. Havelka, J.: Československé filmové hospodářství. VI. SPN, Praha: 1962. Filmografie: Hrané filmy: samostatný kameraman. • Bílý cíl (1936) režie: Svatopluk Inemann, Kamera: Bohuslav Kolátor. • Žízeň (1947) režie:Václav Kubásek, Kamera: Bohuslav Kolátor. • Štika v rybníce (1951) režie: Václav Kubásek, Kamera: Bohuslav Kolátor. • Daň z pohodlí (1961) režie: Ladislav Rychman, Kamera: Bohuslav Kolátor. Hrané filmy: Asistent kamery: • Alena (1946) režie: Miroslav Cikán Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Housle a sen (1946) režie: Václav Krška Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Průlom (1946) režie: Karel Steklý, Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Znamení kotvy. (1947) režie: František Čáp. Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Křižovatka (1947) – nedokončený režie: František Čáp. Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Dvaasedmdesátka (1948) režie: Jiří Slavíček. Kamera: Ferninand Pečenka. Asistent kamery: Bohumil Kolátor • Vítězná křídla (1950) režie: Karel Duba Kamera: Václav Hanuš, Bohumil Kolátor. • Plavecký mariáš (1952) režie: Václav Wasserman Kamera: Ferdinand Pečenka. Asistenti kamery: Bohumil Kolátor Josef Střecha. • Černý prapor (1956) režie: Vladimír Čech. Kamera: Rudolf Milíč. Druhý kameraman: Bohumír Kolátor. Nejvýznamnější dokumentární filmy: • Památníky české slávy (1936) • Svatá Hora (1936) • Krásná vlast (1939). Zpracoval: POIYEKRAN