Billy Idol

V Londýně narozený zpěvák (a kytarista), vl. jm. William Michael Albert Broad (nar. 1955). V r. 1976 se krátce objevuje ve sk. Chelsea, z niž brzy odchází i s kytaristou Tony Jamesem a zakládají další punkovou kapelu - Generation X (1976 - 81). Po jejím rozpadu cestuje do N.Y.C., kde nahrává relativně úspěšné minialbum Don´t Stop (1981). V té době začíná spoulupracovat s kytaristou Steve Stevensem (až do r. 1989). Ten je i hlavním tvůrcem repertoáru a vedoucím doprovodné skupiny. Sólová Idolova kariéra má blíže k diskotékové scéně. Velmi úspěšným se stává album Rebell Yell (1983), po němž následuje zhruba 5 let, kdy se Idol drží v popředí zájmu. Toto období doprovázejí úspěšná alba Vital Idol (1985), Whiplash Smile (1986) a Idol Songs, Eleven Of The Best (1988), stejně jako singly Eyes Without A Face (1984, nejúspěšnější singl v USA), White Wedding (1983, reedice v r. 1985), Rebel Yell (1985), To Be A Lover (1986) a Mony Mony (1987, 1. místo v U.S.A., pův. Tommy James & The Shondells). Později následuje určitý ústup ze slávy. Stevens debutoval jako sólista v r. 1989 albem Steve Steven´s Atomic Playboys (na zn. Warner Brothers).