Sholom Aleichem

"Sholom Aleichem" (v českém přepisu Šolom Alejchem) je tradiční židovský pozdrav, který je možno přeložit zhruba jako "Mír s Tebou". A právě tato slova si zvolil jako svůj umělecký pseudonym ukrajinský spisovatel Solomon Naumovič Rabinovič. Narodil se 18. 2. 1859 jako třetí ze třinácti dětí v ukrajinském městečku Perejaslav. Jeho rodina patřila k poměrně dobře situovaným vrstvám a dobré vzdělání bylo pro všechny její členy naprosto běžná záležitost. Mladý Šlojme proto navštěvoval nejprve základní židovskou školu cheder a posléze i vyšší náboženskou školu ješivu. Rabinovičovi zpočátku byleli ve vsi Voronko, ale po otcově bankrotu se zchudlá rodina přestěhovala zpátky do Pereslavje, kde je brzy na to stihla další pohroma - při velké epidemii cholery zemřela i jejich matka. Otec se brzy oženil znovu a byla to právě nevlastní matka, kdo dal tehdy třináctiletému Solomonovi první literární impulsy. O dva roky později se rozhodl stát spisovatelem a vytvořil své první dílo - židovskou verzi dobrodružného románu Robinson Crusoe. Zprvu psal rusky a hebrejsky, ale časem začal používat hlavně jazyk jidiš. Ten se píše hebrejskou abecedou, ale jeho základ tvoří středověká němčina s prvky hebrejštiny a slovanských jazyků - je to jakési Esperanto, srozumitelné a používané hlavně evropskými a americkými Židy. Roku 1876 Sholom Aleichem absolvoval školu a našel si práci jako domácí učitel dětí bohatého kupce. Jednou z jeho žaček byla i mladičká Olga (Golda), která se 12. 5. 1883 stala (proti vůli rodičů) jeho ženou. Měli spolu 6 dětí, z nichž zváště vynikl syn Norman, který se stal malířem a dcera Lili, budoucí spisovatelka. Sholom Aleichem byl často označován jako "židovský Mark Twain", protože se často věnoval psaní dobrodružných příběhů pro děti, přičemž však nezapomínal ani na dospělé čtenáře. Napsal množství povídek, většinou humoristických a satirických, přesto s tíživým podtextem, plným smutku nad vyřazováním Židů z běžné společnosti a jejich časté vystavení nenávisti, opovržení a pogromům. Právě po vlně protižidovských násilností v Rusku v roce 1905 se Šolom Alejchem vystěhoval s celou rodinou do Švýcarska. I když byl v té době už jako spisovatel velmi populární, zabezpečit tak velkou rodinu jej stálo značné úsilí. Hodně cestoval a přednášel, až jej v létě roku 1908 postihl kolaps. Byla mu dignostikována akutní hemoragická tuberkulóza a on pak příští čtyři roky strávil v lékařské péči. Když se konečně uzdravil, zamířil i s rodinou do USA. Bohužel se stalo, že jeho syn Míša neprošel zdravotní kontrolou imigračního úřadu (rovněž kvůli onemocněmí TBC) a nebyl do USA vpuštěn. Jedna ze sester, Ema, se s ním tedy obětavě vrátila do Švýcarska, zbytek rodiny se usídlil v New Yorku na Manhattanu. I tady si známý spisovatel brzy našel hodně čtenářů, Ameriky si však moc neužil. Po roce přišla z Evropy smutná zpráva, oznanující Míšovu smrt, což jeho otce uvrhlo do těžkých depresí. Pokoušel se sice i nadále pilně pracovat, ale 13. května 1916, ve věku pouhých 57 roků, skonal i on. Jeho pohřbu na Brooklynském hřbitově se zúčastnilo na 100 000 lidí. Je zajímavé, že slavný literát měl celý život údajně velký strach z čísla 13 - jeho rukopisy nikdy neměly str. 13 (ta byla vždy označovány jako 12a), a také jeho náhrobek nese nesprávné datum: 12a. května, 1916. Přestože po něm zbylo nepřeberné množství textů, světové proslulosti Šolom Alejchem dosáhl hlavně po své smrti, když koncem 40. let minulého století vyšel anglicky jeho nejznámější povídkový soubor "Tovje vdává dcery". Humorné příhody otce pěti dcer, chudého mlékaře odkudsi z carského Ruska inspirovaly textaře Josepha Steina ke složení libreta k světoznámému muzikálu "Šumař na střeše". Ten měl divadelní premiéru r. 1964 v New Yorku a v roce 1971 se dočkal také vynikající filmvé podoby. Emotivní působivost Steinova libreta a Harnickových písní umocňuje Bockova melodická hudba - to vše v citlivé režii Normana Jewisona. Památku slavného literáta dnes připomínají názvy ulic, nesoucích jeho jmého v Kyjevě, Lvově, Žitomiru, Birobidžanu a dalších městech jeho původní vlasti, dále pak v USA (část 33. ulice v New York City) a mnoha izraelských městech a osadách, jakož i název impaktního kráteru na planetě Merkur.