Jiří Červený

Mnohostranný talent Jiřího Červeného, který se narodil v Hradci Králové 14. srpna roku 1887, jej ještě jako středoškolského studenta vedl mezi jemu podobné jedince, totiž studenty. Spoluorganizoval literárně vzdělávací zábavní kroužek hradeckých studentů Mansarda. Souběžně se soukromě vzdělával v hudbě. V průběhu svých vysokoškolských studií na právech se společně se svými přáteli z královéhradeckého literárního a divadelního sdružení Mansarda a některými novými zájemci se v roce 1910 stal hlavním zakladatelem nového kabaretního uskupení, které vystupovalo pod jménem Červená sedma.První vystoupení se konalo 6.června roku 1910 a bylo pro Prahu naprostou novinkou. Sám Jiří Červený se nevzdal kabaretní činnosti, i když byl po studiích jako čerstvý doktor práv zaměstnán jako advokátní koncipient. Červená sedma se kolem roku 1918 zprofesionalizovala a až do svého zániku v roce 1922 byl Jiří Červený nejen jejím ředitelem, ale zejména hlavním autorem a plně vytíženým interpretem. Literární kabaret je významem pro svou dobu možné srovnat zčásti s Osvobozeným divadlem, a lze jej pokládat i za předchůdce pozdějších malých divadelních scén. Literární kabaret Červená sedma se stal pod vedením Jiřího Červeného místem, kterým prošla osobně i prostřednictvím svého díla slušná řádka tvůrců české divadelní a literární kultury té doby. Mezi nejznámější a nejpilnější lze počítat Eduarda Basse, E.A.Longena, Jaroslava Haška, Jiřího Mahena aj. Červený sám zhudebňoval. Často zazněly v Červené sedmě verše Františka Gellnera , Karla Hlaváčka či Viktora Dyka, ve formě moderních šansonů, včetně textů Petra Bezruče či Fráni Šrámka. K zániku Červené sedmy došlo krátce po posledním představení konaném roku 1922. Jiří Červený se krátce živil jako žurnalista, ale nakonec si otevřel vlastní advokátní kancelář. Od roku 1930 jako zakladatel a předseda Kruhu domácích autorů písniček, textařů, také nakladatelů pod zkratkou KAPO, nepřetržitě až do roku 1939, tak jako právník úspěšně hájil jejich zájmy proti lacinějším a umělecky méně hodnotnějším zahraničními šlágrům. Za okupace nacisty byl vězněn na Pankráci a pak v Terezíně. Dočkal se osvobození vlasti a po 2. světové válce byl činný v autorské organizaci OSA. Souběžně se jako umělec zapojil do realizace přípravy a organizace vzpomínkových vystoupení. V době existence literárního kabaretu Červená sedma se skladatelsky i některými texty podílel na více než čtyř stovkách písniček. Byl jedním z prvních průkopníků a šiřitelů přednesového šansonu. Jako autor písní, často i na vlastní texty, pokračoval i po rozpadu Červené sedmy a jeho jméno je spojeno s více jak šesti stovkami písní, šansonů a kupletů. Mezi nejznámější patří písničky: Pane kapelníku, hrajte mi tu mou /1924/, Markytánka /1938/, Zapadá sluníčko, zapadá, Písnička z mládí aj. Jiří Červený se tak objevil ve filmu jako herec – Hříchy mládí /1929/ a textař filmových písní - ve filmovém dramatu Pochodně /1960/ zazní písnička – Čupr holka,, čupr Pepík; Ve Vídni se teďko vidí aj. Byl autorem nebo spoluautorem několika lidových operet, např.: Divá Bára /1938/, Muzikant Kmoch /1940/, Doktor Fiakr /1941/ aj. Sám si zahrál roli ve filmu Hříchy lásky /1929, rež. Karel Lamač/ intendanta Velkého divadla. Ještě v době existence Červené sedmy vydal sbírku povídek Brejle /1922/ a později román Máňa /1926/. Po roce 1945 knižně vydal své memoáry Červená sedma /1959/ a Paměti mansardy /1962/. Na sklonku jeho života se o něj s velkou péči starala jeho manželka, herečka Erna Červená /1900-1985/, která hrála v mnoha filmech, např. Slunce, seno, jahody; Faunovo velmi pozdní odpoledne; Co je vám, doktore? aj. Operní pěvkyně Soňa Červená /*1925/ je jejich dcerou. Skladatel, textař, kabaretiér, konferenciér, spisovatel, doktor práv Jiří Červený, zemřel v Praze 6. května roku 1962, ve věku nedožitých 75 let. Erkul