Pauline Frederick

Herečka Pauline Frederick - Pauline Beatrice Libby, se narodila v Bostonu, ve státě Massachusetts dne 12. 8. 1883. Pauline projevovala už od dětství neuvěřitelné pěvecké nadání, a líbilo se jí i na jevišti v roli „herečky“. Později už je Pauline skutečně majitelkou nádherného sopránu, jehož úžasné kadence, rozsah a barva, našly brzy správného člověka, který se postaral o jeho další růst. Dalším, pro ni důležitým člověkem, byl manažer Benjamin Teal, který se postaral o každý krok, který jeho hvězda udělala. Netrvalo dlouho, a Pauline vystupuje koncertně po celém východním pobřeží, a na Broadwayi. Její sláva se brzy díky kritikám rozšířila do New Yorku a našla si cestu i do filmových studií. Již v té době byla na vrcholné úrovni, a i když jsou její herecké schopnosti jen minimální její první role byla přesně v roce 1915 ve snímku - The Emereld City, v době, když jí bylo právě 32 let, což byl věk oproti jiným herečkám značně pokročilý. Ukázalo se však, že to byl velmi dobrý tah, protože Pauline předcházela její pověst úspěšné pěvecké hvězdy. Pauline hraje dva filmy ročně, je to hlavně proto, aby měla čas na koncertní práci, a tak jen pro zajímavost filmové zpracování opery v němém filmu : La Tosca, nebo snímky Fedora, Resurection a Bella Donna. Tosca je provázena orchestrem, a na premiéře Paulina zpívá pod filmovým plátnem Toscu. Byl to obrovský úspěch. Doposud velmi uznávaným filmem z roku 1920 je Pauline v roli Jacqueline Floriot v nadčasovém filmu Madame X, která se stala nejúspěšnějším snímkem celé její němé filmovou éry. Pauline Frederick byla čtyřikrát vdaná, a o jejích třech manželích jsou z údajů známy pouze jejich jména. S manželem číslo 3, doktorem Hughem C. Leightonem měla dceru Jessicu narozenou v roce 1932. Posledním čtvrtým mužem byl Co.Joseph A. Marmon, podnikatel v realitách od 21.1. 1934 – 22.12. 1934, do jeho smrti. Natáči dále už pro jedinou společnost, Samuela Goldwyna - MGM, a stěhuje se do Hollywoodu. K vyvážení práce filmové herečky přidává opět, jak jinak práci zpěvačky na scénách newyorských divadel. Přechodem na zvukový film Paulina neutrpěla, právě naopak, konečně mohli diváci nejen vidět, ale také slyšet její okouzlující soprán. S Richardem Arlenem a Nancy Carroll hraje ve filmu Hayward – 1932, a následovalo dalších sedm snímků, z nichž měl každý úspěch – budu jmenovat za všechny krimikomedii, která byla její poslední z roku 1937 - Thank You Mr.Moto – Děkuji Mr. Moto s Peterem Lorem v roli Kentaro Mota. Od té doby, co nedoléčila vážné nachlazení, se její zdravotní stav díky postupujícímu onemocnění astmatem zhoršoval. Pauline sice i nadále pracovala, a u filmu to nebyl až tak obrovský problém, zatím co na scéně divadla v prachu kulis, opony a jeviště - velký. Pauline zemřela během astmatického záchvatu (na udušení) dne 19. 9. 1938 v Beverly Hills v Kalifornia, Měla 55 let. Marta Holubová-clara.bow