Jan Konstantin

Jan Konstantin, vlastním jménem Jan Schindler, se narodil v Jeseníku nad Odrou, do rodiny, zapálené pro hudbu. Došlo k tomu 30. září v roce 1894.Prostředí muzikantské rodiny, jak se později ukázalo, mělo velký vliv na volbu budoucí životní cesty. Po absolvování reálného gymnázia a abiturientského kurzu obchodní akademie v Plzni, byl odveden a musel v letech 1915 až 1918 bojovat za císaře pána v 1. sv. válce. Základní hudební základy si ještě osvojil doma. Již zde bylo odhaleno, že se zrodil pěvecký talent. Ve zpěvu se nejprve vzdělával soukromě u Carlo Emericha /1890-1942/ a později u Bohumila Ptáka /1869-1933/, bývalého tenoristy pražského Národního divadla .Válka mu znemožnila vážně usilovat o angažmá v plzeňské opeře, kam měl původně namířeno. V létě 1919 se z nedostatku dalších možností pustil do spolupráce s Josefem Skupou v kabaretních pořadech Loutkového divadla Feriálních osad v Plzni. Přesně 20. srpna poprvé hostoval v Plzni, a také poprvé na skutečné operní scéně. Po této zkušenosti jej nemohlo již nic zastavit , a tak přijal své první angažmá v operním souboru Státního divadla v Moravské Ostravě, kde vydržel jednu divadelní sezónu a již v roce 1920 jeho kroky vedly do Bratislavy, kde byl členem souboru Slovenského národného divadla v letech 1920 až 1921. V tomto divadla pak ještě později mnohokrát počínaje od roku 1924, hostoval. Po zkušebních představeních v dubnu roku 1921, s nadšením přijal stálé angažmá v Národním divadle, kde po dlouhá léta patřil k předním členům souboru a setrval zde až do svého odchodu do důchodu /31.7.1960/. Na scéně Národního divadla hostoval až do konce svého života. V roce 1924 se nadšeně zúčastnil zájezdu souboru opery a baletu Národního divadla Vídně . V roce 1936 vystupoval v demokratickém Španělsku a v průběhu roku 1937 organizoval umělecké večery ve prospěch bojujících, bránících demokracii ve Španělsku, proti španělskému fašismu. V období let 1943 až 1960 učil zpěv na Konzervatoři Praha a souběžně na Hudební fakultě AMU. Dobové kritiky k uměleckým výkonům Jana Konstantina uváděly, že podává nejen výborné pěvecké výkony, ale také promyšlené a inteligentní výkony herecké. Jako český barytonista je oslavován pro mimořádnou hlasovou jadrnost, pěvecky jasnou výslovnost. Úspěšný byl zejména v operách Bedřicha Smetany: Tajemství - role Kaliny /1922/, Dalibor - role Vladislava /1924/, Prodaná nevěsta - role Krušiny /1938/ a Antonína Dvořáka: Rusalka - role Vodníka /1946/ aj. Jan Konstantin, barytonista evropského formátu, zemřel v Hojsově Stráži 28. června roku 1965 ve věku nedožitých 71 let. Erkul