Giselle Pascal

Yves Montand, monacký kníže Rainier a Gary Cooper, to jsou tři slavná jména, která prošla životem francouzské herečky Giselle Pascal a pomohly tak jejímu zviditelnění více než její herecká práce. Giselle Pascal se narodila v Cannes jako Giselle Marie Madeleine Tallone, její rodiče byli italského původu a provozovali obchod s květinami. Giselle studovala tanec, podle některých zdrojů prošla také průpravou ke zpěvu, ale pravděpodobnější je, že se pěvecké vzdělání nedostala. Což jí ovšem nebránilo později zpívat v operetách. V roce 1941 začala Giselle Pascal hrát divadlo ve společnosti Claude Dauphina, v téže době se také poprvé objevila na filmovém plátně. Debutovala zatím nevelkou rolí v komedii natočené podle osvědčené divadelní předlohy DVA NESMĚLÍ (Les deux timides, 1941). Film se ale do distribuce dostal až o dva roky později a mezitím Giselle Pascal dostala větší příležitosti. Další adaptací divadelní hry byl film ARLÉZANKA (L'arlesienne, 1942), kde se objevila po boku velkých hvězd jako byl Raimu nebo Gaby Morlay. První větší roli dostala v situační veselohře ROZKOŠNÁ PŘÍHODA (La belle aventure, 1942). Tady hlavní roli ztvárnil Claude Dauphin, který se ale po skončení natáčení zapojil do odboje, takže film byl německou okupační správou zakázán. Do světa filmu uvedl Giselle Pascal režisér Marc Allégret, další významný tvůrce Marcel L'Herbier jí pak svěřil jednu z hlavních úloh ve svém filmu ŽIVOT BOHÉMY (La vie de boheme, 1943). Již v této době se herečka seznámila s monackým princem Rainierem, který za války studoval v Paříži a často navštěvoval divadla. Po válce prožila Giselle Pascal krátký románek s Yvesem Montandem (1921-1991), pak se na několik stala životní partnerkou prince Rainiera. Ten v roce 1950 převzal vládu v Monaku a od té doby byl znám jako kníže Rainier III. Giselle Pascal s ním žila v Monaku, ale kvůli častým filmovým nabídkám stále jezdila do Paříže. Prakticky každý film z poválečného období znamenal pro Giselle Pascal hlavní roli, většina z nich je ale dnes již jen málo známá. Nic to ale nemění na tom, že ve 40. a 50. letech patřila k velkým hvězdám francouzského filmu a diváci ji milovali. Život v Monaku představoval pro Giselle Pascal četné problémy; trpěla nevraživostí knížecí rodiny, zvláště její ženské části. V souvislosti s tím se objevily spekulace o jejím původu, které ohrožovaly postavení případné budoucí manželky monackého knížete. Když byly nakonec zveřejněny podrobnosti o hereččině zdravotním stavu (údajně nemohla mít děti), plány na svatbu s knížetem Rainierem vzaly za své. V roce 1953 se pár rozešel a Giselle Pascal putovala zpět do Francie. Kníže Rainier se později oženil s americkou herečkou Grace Kelly. Giselle Pascal se v té době objevila ve hvězdně obsazených historických velkofilmech Sachi Guitryho KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m'était conté, 1954) a KDYBY NÁM PAŘÍŽ VYPRÁVĚLA (Si Paris nous était conté, 1956), znovu hrála hlavní role v dalších filmech různých žánrů. Při natáčení filmu PODVODNÉ OBCHODY (Marchandes d'illusions, 1954) se seznámila s hercem Raymondem Pellegrinem (1925-2007), který se v následujícím roce stal jejím manželem. Žili spolu více než padesát let a zvláště v 50. letech spolu hráli v několika dalších filmech. Z manželství se narodila dcera Pascale Pellegrin (*1962), která se později také stala herečkou. V téže době se Giselle Pascal objevila jako paní de Chaulmes ve slavném dobrodružně historickém filmu ŽELEZNÁ MASKA (Le masque de fer, 1962), pak ale její kariéra u filmu stagnovala. Hrála již jen výjimečně, u nás jsme si ji mohli povšimnout v komedii OTEC A OTEC (Les comperes, 1983), v 80. letech v hrála také dvakrát spolu se svou dcerou Pascale (například ve filmu NAD SCHODIŠTĚM – En haut des marches, 1983). Poslední filmovou roli ztvárnila ve filmu OD ČERVENCE DO ZÁŘÍ (Juillet en septembre, 1988), pak se ještě mihla v televizi. Giselle Pascal zemřela v Nimes 2. února 2007 ve věku 85 let následkem krvácení do mozku. Manžel Raymond Pellegrin ji přežil jen o pár měsíců a zemřel téhož roku na podzim.