Josef Šmaha

Český divadelní herec Josef Šmaha se umělecky výrazně prosadil na přelomu 19. a 20. století. Narodil se 2. srpna roku 1848 v Praze. V mládí absolvoval nižší reálku v Pardubicích a krátce pracoval jako železniční praktikant. Zvítězila však touha po umění. Jeho herecké začátky jsou spojeny s kočovnou hereckou společností. Roku 1867 se Josef Šmaha dostal k divadelnímu řediteli Pavlovi Švandovi ze Semčic, ten působil zejména v Plzni a v Praze. V roce 1874 nastoupil Josef Šmaha k Przatimnímu divadlu, avšak r. 1878 se vrací zpět ke Švandově společnosti, aby posléze v letech 1883 – 1905 hrál a režíroval v Národním divadle. V roce 1905 odešel Josef Šmaha do Sofie a zde působil až do roku 1909. Vykonával zde funkci ředitele nově otevřeného bulharského Národního divadla. Jméno Josefa Šmahy je spojeno s divadelním realismem, nicméně v době svých hereckých začátků se ještě střetával s doznívajícím romantismem. Josef Šmaha byl typický představitel realistického divadla, po vzoru Jindřicha Mošny studoval lid, aby viděl, jak lidé mluví, jak se oblékají, jaké jsou jejich charakteristické projevy chování apod. Tyto vjemy využíval ve ztvárnění svých divadelních postav, aby co nejvíce vystihl jejich charakter. Jako příklad je uváděna postava Buška ve Stroupežnického Našich furiantech, způsob hovoru odposlouchal Josef Šmaha od jakéhosi sedláka. Josef Šmaha byl známý svou živelností a temperamentem. Preferoval tragické postavy, které mu „sedly“ více než komické. Před diváky exceloval např. jako Jan Výrava ve stejnojmenném dramatu Františka Adolfa Šuberta, byl Divíškem v Jiráskově Otci, ve Vojnarce byl starým Vojnarem, ze Shakespearových postav pak ztvárnil Krále Leara, Jaga v Othellovi či Shylocka v Kupci benátském. Byl však nejen hercem, ale mnohokrát se též ujal divadelní režie. Odvážným krokem byla režie opery. Velmi realisticky pojal Smetanovu Prodanou nevěstu, která byla roku 1892 uvedena na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni. Tuto operu pak pohostinsky představil také v Chicagu a v Berlíně. Vynikající byla též jeho režie Gogolova Revizora. Sám J. Šmaha je autorem několika her, které se hrály i na scéně Národního divadla. Psal rovněž fejetony. O soukromí Josefa Šmahy není známo téměř nic, snad jen, že jeho manželkou byla Terezie Šmahová, rozená Veselská. Josef Šmaha zemřel 11. května roku 1905 v lázních Pohled u Havlíčkova Brodu. ZDROJ: Cesnaková-Michalcová, M. – Slavné osobnosti divadla, naklad. Brána, Praha, 1. vyd., 2004, ISBN: 80-7243-202-8